zlátneš podzimem
očima krátce setni
ospalý povzdech
náplní krásy je světlo
i když i pohozené stíny
mají kouzlo
poznáš dny, kdy kolem zmizí špína
ano, i z tebe cosi padá
jak ráda bys ještě zůstala tady nahoře
vánek ve tvářích
nach je květenství krve
vlásek po vlásku
dvorek obkreslí jen fresky
zámek / pavlačové domy
zmatní / pošpinění sílí
ruce čpící mastí po javoru
ostří kleště, nástroj nepozvaných vládců
jak ráda bys tady ještě
smrt je tvá sláva
čtvrt časem okouzlená
nic není věčně
jsem listí po kolena
a po bradu zahalená
jsi ty
|