Bolest
Když je ti smutno k pláči,
když na víčka slzy tlačí,
tak ti povídám:
„Ty nejsi, prý nejsi nikdy sám.“
Když nebe tvé je zatažené,
když blesky šlehaj v duši tebe,
tak ti povídám:
„Ty nejsi, nejsi nikdy sám.“
Když zřítily se tvoje všechny plány,
když už kašleš na všechny ty dámy, pány,
tak ti radu dám:
„Nechtěj býti sám, nikdy sám!“
Samota je těžší než tuny zlata,
samota jsou uzamčená, pevná vrata,
od nichž chybí klíč, chybí klíč.
Také v duši tvé jsou pevná vrata,
otevřít je nejde na to tata,
chybí ti k nim klíč, kde je klíč?
Otevřít je můžeš jenom láskou,
láskou, tou největší kráskou,
kterou v sobě máš, v sobě máš.
Tak rozdávej ji všude, kolem sebe,
v očích měj jen krásné, čisté nebe,
které všem rozdáváš, všem je dáš.
(MTR, Jeseník, 1992)
|