Dům na nábřeží

Dva muži drží na svých bedrech

Dům na nábřeží

Kdo zná jejich příběh?

Mistr stavitel pokládá kámen na kámen

Jeho prsty jemně hladí spáry

Svým kladivem vyťukává do kamení tep-

Dva muži hrdě drží na svých bedrech

Dům na nábřeží

Jenže čas nesmeká si klobouk

Před ostře řezanými rysy pomyslných Atlasů

Bere co chce

Dává co musí

Kámen puká jako dívčí srdce

Život se drolí a sype na cestu

A kdysi hrdé tváře

Hledící se vztyčenou hlavou

Raději zavřely oči

Dva muži pomalu klesají

Pod tíhou domu na nábřeží

Sepnutá chodidla

Kamenné tváře sklopené k zemi

Křečovitě sevřené prsty

Obepínající železné klíny

Které ze soucitu kdosi vnořil do nosných zdí…