|
| |
 |
|  |
Střípky z Blue Café
Sedávám v kavárně
Vždycky sám.
Tak která se dnes chytí?
Je zajímavé pozorovat
Jak samotní muží vyvolávají
V ženách zájem jen
tím že jsou sami…
Den první:
Káva a cigareta
Sleduji příchozí
Muž s obličejem chlapce
líbá ruce peroxidové blondýny
šilhaje po solární servírce
s příliš hlubokým výstřihem.
Melírový model s
průměrně ošklivou dívkou
vypadá spokojeně
když kolem prochází
kožená Nefertiti
houpajíc se v bocích
tak neskutečně
až se mi zvedá žaludek
Bloncka už zase tlapká
Muži - Chlapci po ruce
dožadujíc se dalšího polibku…
„Teď ne, jde servírka...“
Dvě Drbny zuřivě mluví rukama
Postarší Párek se nahlas směje
Dívka Sošná si olízla ret
její Mladý Slušňák
nejspíš ejakuloval a
odešel se umýt.
VŠIMLI JSTE SI TOHO TAKY ?
Den druhý:
Špatná hudba,
je horší než špatná báseň
číst můžeš přestat
Kdykoli.
Jenže cizí stereo
Nemůžeš jen tak vypnout
ZABÍT ROZBÍT ZNIČIT
Musíš bejt
hodnej
slušnej
debil
přikyvující většině sráčů
co se dávěj
obdivem k POPSTAR
a čekat na chvíli odpočinku
až bude mít
tahleta šílená servírka práci
zrovna když dohraje CD
TEĎ!
Máš kliku hochu
a pár minut k tomu,
aby tě přestala
bolet hlava
tlačit žaludek
zajímat bledá zrzka s
úžasnou postavou
a mohls napsat další báseň
která je stejně stejná jako ty ostatní…
den třetí:
Sedí tu a marně se snaží
Zakrýt šaty nedokonalosti
Své postavy
Je krásná
A přesto trpí pocitem ošklivosti
Znervózní pokaždé
Když se má postavit
jede to neustále
hlavou dokola
nekonečná smyčka filmu
ruce, dlouhý rukáv
prsy, volný svetr
nohy, plandavé kalhoty
zadek, dlouhý přehoz
Je krásná
Kolébajíc se trošku
při chůzi po lokále…
sedne si
a začne neuroticky jíst své ruce..
Chtěl jsem jí
tuhle báseň poslat po servírce
Třeba mě pozve k sobě domů…
Je vážně krásná.
|
|
|
