Chybíš mi, povídám stěně prsty své ruky, na volném prostoru, vězeň prázdného místa.

Pohledem na hvězdy, provazochodec, kochá se, strach z výšek zahnán pohledem do očí slunci.

Krok za krokem, sune se beznohý běžec, slimák s pohledem kobry, zoom růžků.

Chceš snít, proto vypíchl jsi si oči, ostrými nehty milenky, kočka, nikdy více den.

Dala jsi mi napít, zahnala žízeň, a teň stojíš se džbánem opodál, v úsměvu, není pohyb.

Karetní hra života a smrti, spousta kibiců, ale jen málokterý z nich odhodlá se ke hře.

Vychází slunce. vychází Slunce, vychází slunce, no a co, zítra zapomenu.

Kapka rosy, a bosí trpaslíci běhají nahoru a dolu po páteři, strach ze slunce.