Dvě ruce deset tisíc prstů a jediná dlaň na srdci
Kolik stojí úsměv hvězd pár uplakaných očí hvězdářů.
Dnešní dny budou prosté světla a noci rozzáří se měsíčním světlem uzavřeným do bříšek světlušek v klecích cigaretových oharků
Přicházíme tiše v dobì kdy svět sotva dýše a sleduje jak a co se stane s hrdiny jeho seriálu zapomíná na sebe sama jsme stíny myšlenek a myšlenky stínů a nemáme nic společného s jejich šedí to slepci vědí a broučci s tykadly až na zem a zemí na tykadlech jen zatajit dech
Prosté ne Sprosté jak je to jedoduché mravenci sídlišť kamených bez hvězd nad hlavou.
Jen dva kroky dál a led se uzavře nad sněhulákem jen mrkev na hladině
V klíně chomáč lísků prvních petrklíčů a zámek otevírá cestu do ráje. Mlčení dotyků a dotyky plné slov a činy bez akce a akce bez činů a zločinů proti vlastnímu já soudcem mé oči a katem prsty vlastní hrdlo sevřené žádný dech
Narození ve smíchu život v mlčení němý slavík
Příteli podej mi vody ve svých dlaních ať mé rty zahnati mohou pálení srdce chutná trpce medicína lékař život.
Amputací živé tkáně zabráníme nemoci v rozšíření do celého těla stačí jen pokácet les a kůrovec je pryč les také.
Dáváš-li zemi vodu, pak neznamená to že jí dáváš život Dáváš-li život sám jsi pak smrti sluhou.
Mávnutí meče a křídla motýla mají tolik podobného lehký dotyk a sladkost prokletí
|