Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 6.11.
Liběna
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
HRA NA ŽIVOT A NA SMRT
Autor: squirrel (Občasný) - publikováno 9.9.2004 (21:15:17)

HRA NA ŽIVOT A NA SMRT

 

  Měli jste někdy chuť udělat něco, co není zrovna správné?  Samozřejmě že ano. Každý z nás někdy pocítí vábivou zvrácenos. Pak ale nastane chvíle, kdy se rozdělíme do dvou skupin. Jsou zde tací, co touze odolají. Ale i ti, kteří odvážně podlehnou.

       Začíná to prostě. Nejdříve vám bleskne hlavou nevinná myšlenka. Poté její uvědomění a vy si říkáte: „Jak mě to vůbec mohlo napadnout? Vždyť je to šílený! Kdybych to udělal... to by bylo…“ A už je to tady.

       Byl to zas jeden obyčejný večer na maloměstě. Stejný jako těch 364 předešlých v  končícím roce. Přestože byl Silvestr, stále tu páchla  odporná každodennost a všednost. Moji přátelé přišli přesně v osm - někdo i dříve: není se čemu divit, nuda nepatří mezi dobré společníky.

  Jako vždy jsme trávili čas -  spíše ho zabíjeli - naší obvyklou a pro nás již nezáživnou hrou Rožni. Celá zábava spočívala v tom, že se na malé papírky napsalo buď “o” jako prostý občan, nebo “v” jako krvechtivý vrah - ten byl samozřejmě pouze jeden a pro všechny neznámý. Následovalo losování, kde si každý vytáhl svůj osud.  Hra začínala zhasnutím světla a my se rozptýlili po místnostech. Poté přišla řada na vraha. Pouhý dotek jeho ruky znamenal pro oběť smrtelnou ránu. Postižený vykřikl, což byl signál pro ostatní, že vražda byla vykonána. Člověk  nejblíže u vypínače co nejrychleji rozsvítil světlo a začalo se pátrat po vrahovi.  Kdo dostal nejvíce usvědčujících hlasů, vypadl ze hry, ať to byl vrah či ne. To se ostatně zjistilo v následujícím kole. Když se dlouho neozval křik, tak už byl vrah zřejmě mrtev. Ne vždy to ovšem dopadlo  šťastně pro občany.

        Pro mnohé tak naivní hrou, jsme strávili zhruba hodinu. Úderem deváté se někdo odvážil zeptat: „Co budeme dělat?“ Ani ne za minutu se na stole objevila hromada alkoholu a začalo se pít. Pili jsme... a hodně: „No co, vždyť je přece Silvestr.“

  Po několika hodinách, zcela omámeni alkoholem, přišla nejhorší chvíle. Myslíte, že můžete všechno, ale vlastně nic...  protože nevíte co!  Působením alkoholu a jiných omamných látek, možná i kvůli pocitu znuděnosti se z mých úst ozvala osudná věta: „Pojďte si zahrát Rožni, ale naostro!“

       Já bohužel patřím do skupiny druhé a co víc... nikdo nebyl proti. Nikdy si to neodpustím.

       Začali jsme hrát. V této hře vrah nepoužíval rukou, jeho zbraní byl velký, ostrý a hlavně skutečný nůž.

  V prvním kole se ozvaly výkřiky až po delší době (tentokrát však daleko děsivější). Bylo to zvěrstvo, ale my se dobře bavili. Prchali jsme po temných místnostech před anonymním vrahem. Ze strachu a z rozdovádění. Všude byl slyšet smích a občas hrůzyplný křik. Stále jsme ale pečlivě dbali na pravidla hry. Po výkřiku se rozsvítilo světlo a my jsme se usnesli na domnělém vrahovi. Zajímá vás, jak dopadl?  Pobodali jsme ho nožem. Ten jsme potom vrátili zpět na stůl. Naše bezcitnost neznala meze. Hráli jsme až do úplného konce. Vedle nás se svíjeli v bolestech naše oběti a přátelé v jednom.

  Začalo svítat a nadešel konec. Zbyla jsem jen já ... já - vrah. Stála jsem s nožem v ruce nad  zkrvavenými těly lidí, které jsem těžce zranila a některé i usmrtila. Konečně mě přecházel smích... smála jsem se totiž sama. Až tento otřesný pohled mě probral z deliria. Vzala jsem telefon a zavolala záchranku. Pak jsem se zhroutila.

  Potom si pamatuji až nemocniční pokoj. Stáli tam moji rodiče, doktor a policisté. Vyslechli mě jen, co jsem byla schopna mluvit.

  Tři moji přátelé při hře zemřeli a ostatní byli vážně zraněni. To jest výsledek naší zábavy.

                

                

 

                   

 

              



Poznámky k tomuto příspěvku
Pralev (Občasný) - 9.9.2004 > Hrozně nerealistický, ani opilej člověk by nezačal dělat tohle ;) Věřil bych flašce, věřil bych i bůhvíjakým sexuálním orgiím, ale ne vraždění :) I jako fikce je to hodně přitažený za vlasy imho.
Takže výslednej verdikt - přijde mi to dost hloupoučký.

P.S. Překlep hned na začátku působí odpudivě.
Body: 3
<reagovat 
Pit (Občasný) - 9.9.2004 > Hned to o víkendu vyzkouším.
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 10.9.2004 > Tajemství loňskýho silvestra.......to jest výsledek naší zábavy -ufff... no lidi vobčas dělaj blbinky, to ne, že ne...ale tohle by se dalo podat mnohem lepším způsobem...
<reagovat 
Lian (Občasný) - 10.9.2004 > Hm, nejen, že je to krajně nepravděpodobný, ale je to i špatně napsaný, dalo se to napsat napínavě, zajímavě.....to se ale nestalo
Body: 2
<reagovat 
Pierre Bosquet (Občasný) - 10.9.2004 > ta identifikace vraha ve hre na vostro se musela dost zjednodusit :)...je to takovy steknuti...malo
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 10.9.2004 >

hmmm my tomu rikame "na vraha" a vrazdi se polozenim obou rukou na krk.. cili je to obcas trochu boj

 

jinak viz Lian... dalo se to napsat lepe a ctiveji... skoda materialu

PS. za nas slabozrake, vetchozrake a jinak podobne postizene prosim o zmenu barvy podkladu... z te brcalove zelene docela boli oci


Body: 2
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter