|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
pátek 13.8., r+P, památce Miroslava Holuba, který na chvíli žil v atriu Sanfranciské knihovny ke konci července 2004 --------------------------------------------------------
Sotva jsme utekli z lesu oči zalepené pryskyřicí nosíme si tmu sebou ale zvykli jsme se dívat skrze ní protože tmy se člověk bojí Třeba jsme slezli ze stromů aby jsme snesli do stínů slunce a jen jsme cestou trochu zapomněli Bojíme se, po pás ve vodě ale mlčíme, hřejem se a pára nad hladinou voní dívčími vlasy lepší než hladina nad hlavou ostřejší slepci si už postavili vory chceš do sucha ? dobrá, ale pádluj pádluj někdy je vůně tak silná ze voda v kruzích tančí a vítr trhá víly ale mnohé generace o nich už neslyšely pádlují, generace pádlují svoboda po pás ve vodě je dobrá leda tak pro tuleně, říkají někteří říkají ale spíš pádlují Občas se najde kost dinosaura nebo Hefaista a vzpomíná se ale čím dál častěji jsou vidět kosti vlastni a nové generace po sobě pádly střílejí - co taky - potopa po pás ve vodě by unudila i otce Noeho A nad nekončícími vodami se pořád vypínají stromy občas se mezi kmeny staví barikády a když se nestřílí skáčou se z barikád šipky někdy je docela veselo ale většinou se pádluje Třeba se časem vrátíme do korun a slunce rozehřeje pryskyřici zase uvidíme někteří se už vrátit zkusili ale mezi vodou a nebem je moc větví pro jeden šplh ostřejší slepci je prohlásili za proroky a rozdávali za malý poplatek kousky stromu, po kterých proroci odlezli dokud se stromy nezhroutily někdy je skoro těžké pádlovat kolik větví a kosti chytá padla pod hladinou některé vory se už zastavily a pádluje se na místě pořád lepší než voda nad hlavou se říká ale spíš se pádluje i když už nikdo dlouho doopravdy neviděl ostřejšího slepce a stromům padají na hladinu listy až vypadá jako obrázek
|
|
|