"Proč chlastáš tak, jako by každej den byl tvůj poslední v životě?"
"Kurva přestaň s tim kázáním, bolí mě vepřovka." Musim teprve složit, co jsem včera vlastně prováděl.
"Proč ses tak navážel do tý zrzky, dyť jsi furt mektal, jak se ti líbí?"
"Ty jsi holkám, který se ti líbily, nepodrážel v dětství nohy?"
"Něco jinýho je v deseti podrážet holce nohy a něco jinýho je ve třiceti říct holce, že je multikráva."
Tak, to máme první střípek do mozaiky. Zuzana. No co, přinejhorším si o mě bude myslet, že jsem ukrutně vtipnej.
"Nemoh bys mě prozvonit, nemůžu najít telefon."
"Děláš jsi prdel, nebo to vážně nevíš? Soutěžil jsi s Andrejem, čí telefon víc vydrží."
Do psí kundy, začínám si matně vzpomínat. Něco mi říká, že moje nová Nokia prohrála soutěž potápění v půllitru.
"Kdo zaškvařil taxíka?" Třeba se trefim a bude si myslet, že si aspoň pamatuju, jak jsme se dostali k němu domů.
"Ty jsi nepamatuješ ani na tu ostudu v metru? Oblík sis Andrejovo tepláky, natáh sis je skoro až ke bradě a dělal jsi senochrupa Julina. Stoupl sis k eskalátoru a blokoval jsi dobrejch pět minut výstup z metra. Pak k tobě přišel ten kretén Andrej a pomáhal ti jako překonat strach. Ty magoři, který jsi úspěšně pět minut blokoval, ti pak za odvahu zatleskali."
No vida, přece jen jsem ukrutně vtipnej.
"Nemáš tu něco k pití? Dal bych si vyprošťováka."
"Tys neměl včera těch průserů dost?"
"Jaký průsery, pár roztomilejch veselostí."
"Tobě se zdá roztomilý, hrát si v metru na Velkou cenu San Marina a postříkat přitom pivem z lahváče i nevinný lidi?!?"
A kurva, zdá se, že mi neřek ještě zdaleka všechno.
"Nebo hrát na nástupišti curling s konzervama a krást uklízečkám košťata, to může napadnout opravdu jen tebe a Andreje."
Řekl bych, že mozaika je i na můj vkus už docela pestrá.
"Jó, jsem kretén, stačí?"
"Stačí, ale ještě tohle jsem ti chtěl říct, když chčiješ v koupelně do umyvadla, tak se zamykej, vole, matku málem šlehlo!"
Jo, myslim, že je to DOBRÁ RADA.
|