O rybářově ženě
Thaiský dům na kůlech
kam sis mě přivedl
a bylo zrovna tření ryb
jsi pokryl sloní trávou.
A pak jsi nalovil
do bambusových nádob
rybu a rybu za rybou. Byl večer
a byl den, a rok a rok pak přešel
snad ještě pár, a teď můj syn
v oděvu černém, mokrém
co ve slunci se leskne
červeným blátem
má v malém koši z bambusu
svůj vlastní úlovek, rybky
a sladkovodní kraby
drobné jak penízky
a večer v bambusu
se znovu utopí
další můj den.
O rybářově dceři
Zpívám, co vidím
za dvěma zástěnami
z utkané látky, že můj otec
je bohatý, a mívá dobré úlovky
v místnosti pro ženy
si zpívám, když čistím ryby
A matka na terase
se dívá proti slunci
co pomalu si k noci stele
v rýžovém poli
už vidí svého syna
v bambusových koších
na dlouhé tyči
má tlusté ryby
o těch já zpívám
o úsměvu své matky
o její hrdosti
Večer, až přijdou muži
si vlasy přikryji
kulatým čepcem
s červeným zdobením
A malé bambulky
pomalu budou kroužit
kdykoliv němě
pohnu rty
|