|
On, nehybný
jak socha,
v transu rozjímá
- strnulý.
Vítr šeptá do noci
příslib dalšího rána.
Jeho oči
v pronikavém pohledu
dívají se do nitra Země
a Vesmír mu šeptá
o svém zániku i zrození.
Starý muž,
nebojí se nyní překročit
práh tajemství smrti;
a jeho síla v tu chvíli je větší
než mladých bojovníků jeho kmene.
On jediný ví o duchu každého z nich,
slabém v nevědění
a silném v cestě za poznáním,
kterou on prošel už před nimi
s hrdostí v srdci mladého muže.
A nyní stal se
jejich otcem i šamanem,
strnulý,
se světlem ohně ve tváři
a stíny jenž tancují svůj tanec nesmrtelných.
|
|
|