Večer, drahý, nejdu ležet,
to raděj nehty kůži rozdrásat...
než vzpomenout na dítě malé,
v postýlce bude tiše lkát...
Večer, drahý, nejdu ležet
na kopcích ohně zapáleny,
dnes večer, drahý, nejdu spát...
Tváře horkem opečeny
jak svoje touhy rozskákat...
Dnes večer , drahý,
na kopci ležet budu,
s hlavou v patách,
podél stébel zazvzlykám...
a od té chvíle... poztráceny
mé smysly zaváty jsou
bůhvíkam....
Dnes večer, drahý,
nehledej nás...
v kolébce už nezbyl čas,
nežli dítě ztratit v letech,
spojím
zemi...
nebe...
Nás!
|