LA MORT
Jako tančící had je tahle kráska
Jež zuby své tak bělostné
Zatíná do hrdla žádoucího
Jazykem svým horká ústa laská
Jazykem ostrým drásá rty do krve
Hlasem jenž jak puklý zvon lká
Pro posledního z otroků
Za živa rve srdce z těla
A skrápí krví jež z něj tryská
Jeden ze svých náhrobků
Na něm psáno jest:
Zde leží Ten jemuž dáno bylo osudem
Trpět pro pravdu svou a víru
Těm dvěma sestrám odevzdal svou sílu
A bolest všechnu každým dnem
Až vlídným hlasem tahle kráska
Pošeptá ti: pojď můj milý
Pak svým chtíčem tou mocnou zbraní
Rozsekej to hnízdo zmijí
Tu havěť žravou lidských duší
|