MĚSTO
Sedím a pozoruji davy lidí valících se ulicemi.
Každý někam spěchá, žene se za svými sny.
Někdo se směje, jiný se mračí a nikdo si nezpívá.
Město je prosvíceno sluncem.
Z okolních obchodů se linou rozmanité vůně.
Město je šťastné, Město žije.
Cítím i vůni vanilky, vůni Tebe.
Náhle spatřím Tvou siluetu.
Bílou a zářivou.
Vstanu, jdu k ní a chci se jí dotknout.
Rozplynula se.
Byl to jen krásný sen.
Chybíš mi.
Každá hodina a minuta, kdy Tě nevidím se stává věčností.
Kolik jich ještě bude?
V moři mnoha věčností si bez Tebe připadám uprostřed tohoto města jako trosečník.
Na pustém ostrově.
Sedím a pozoruji liduprázdné ulice.
Město mlčí, Město je mrtvé.
Jsem sám.
|