Vidím Tě, lásko má, v měsíčním svitu,
nahou a vonící po heřmánku,
tonouce v hlubinách křehkého citu
ukrývám krásu Tvou do červánků.
Směti Ti nazouti střevíčky vílí,
tancovat s Tebou třeba i bosý,
tisknout Tě v náručí kratičkou chvíli,
připíjet na nás dva pohárem rosy.
Dobýti srdce Tvé na bujném oři,
rozjasnit úsměv Tvůj červeným vínem,
laskat Tě něžně v blankytném moři,
umírat pro Tebe hrdinským činem.
Po celý život budu jen o Tobě snít,
nikdy nestaneš se mojí milenkou,
bojím se Tvou čistotu sebou poskvrnit,
tak opíjím lásku svou rumovou pralinkou.
|