|
Můj život bez tebe
je jak stránka bez slunce
jak originál bez tvůrce
. . . . . je jak láska bez srdce.
Mé kroky kráčí v les
kde žár bílý kvete na stromech
ať zde pohasne má žízeň po životě
a tulácká duše
ať brodí se v blátě.
Zde neuslyším tvůj líbezný a zvučný hlas
a budu moci smočit svůj vlas
tryskajícími zlatými slzami
které budou mi proudit i mezi horami.
Má hlava blouzní . . . . . . . . . . .
. . . . . je teskno mi.
Tam kde dříve krvavě kvetla láska
tam pustno dnes je.
S očima zavřenýma
slyším krystaly krve
jak zádumčivou píseň
která budí echo v srdci mém
kde bije vesmírná touha
po lásce tvé.
|
|
|
