Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Co je špatně na náboženství?
Autor: Drosophila (Občasný) - publikováno 11.4.2004 (10:21:17)

Zaujal mě příspěvek ve fóru „Pár otázek pro křesťany“ a zejména reakce na něj. Pro příklad si dovolím citovat reakci vacana: „Chlapci to je fakt disputace jak ze základní školy. To s tim máte takovej problém, že to tady furt točíte? Neni úplně jedno, kdo čemu věří? Není spíš důležitý jak žije? Je to že někdo věří nesmyslnému Bohu automaticky předposláním toho, že jeho život bude slabošský, fanatický a méně hodnotnotný než život bez víry v něj?” Musím říct, že já s tím problém mám a že jsem rád, že se takové věci tady diskutují. Dovolím si tedy napsat svůj názor, nebo lépe řečeno se o to pokusím. A budu hrozně rád, když tento příspěvek diskuzi vyvolá.

 

Hned na začátku bych rád předeslal, že mě k těmto uváhám vyprovokovala kniha Daniela Quinna ISHMAEL. Kdo by se rád dozvěděl více, koukněte na www.ishmael.org. Tahle fantastická kniha (která má další pokračování) zatím bohužel nebyla přeložena do češtiny (alespoň pokud vím), což mě mrzí a doufám, že to tak dlouho nezůstane. Také se tu ve velké míře objeví odstavce z rozhovoru s D. Quinnem, který byl do češtiny přeložen a publikován na:

http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_4/b_4_zpatky_na_zahradku.html

 

Chci a nechci hned zpočátku provokovat (bez provokace se diskuze asi nerozjede, když to přeženu, tak se určitá část lidí hned na začátku zatvrdí a nebudou chtít najít něco smysluplného na této úvaze, ale budou hledat jen, proč je to celé nesmysl). Ale budiž:

 

Co si myslím, že je špatně na náboženství (schválně neříkám na kterém)? Náboženství nám říká, že tento svět byl stvořen pro člověka. A dle mého názoru, tenhle princip, na kterém je náboženství vystavěno, je kamenem úrazu naší civilizace a kultury. Musím hned dodat, že už se to ovšem dávno netýká jen náboženství, ať už je člověk věřící či ne, celá naše civilizace funguje na tomhle principu.

 

To je to, o čem píše Daniel Quinn ve svých knížkách. Kousek z rozhovoru:

Quinn: Náš zemědělský systém je založen na myšlence, že veškeré potrava na Zemi je potrava pro lidi. Že na ni nemají právo jiní tvorové. Každý kousek země považujeme za svůj zemědělský majetek. To je to, co vyjadřuje termín totalitní zemědělství a od toho se odvíjí další idea, že totiž vše, co se týká potravin, ospravedlňuje naše prostředky. Že můžeme zničit co chceme.

 

Naše civilazace dále vychází z jakési prapodivné představy, že Země je původně poměrně divokým místem pro žití a dokud nedostaneme svět pod kontrolu, nezbavíme se hladomoru, neustále budeme žít ve strachu z přírodních katastrof a pod.

 

Quinn: Většina lidí si myslí, že lidé měli, než vynalezli zemědělství, hlad. Jenže to je naprostý nesmysl.  Lidé nebyli o nic víc hladoví, než jsou hladoví ptáci nebo srnky v lese. Mezi lovci a sběrači hladomory nebyly, protože pokud došly potraviny, kmen se prostě odstěhoval jinam. Teprve až se lidé usadili na jednom místě a nechtěli se odstěhovat, když přišlo sucho, přišel i hladomor.

Samozřejmě se v této souvislosti musíme zamyslet nad problémem přelidnění. Především je třeba si uvědomit, že pokud má populace kteréhokoliv druhu narůstat, je třeba pro ni mít dostatek potravy. Nebo opačně, má-li kterýkoliv druh více potravy, jeho populace se zvětší. V přírodě samotné populace neustále rostou nebo se zmenšují. Populace jelenů vzroste, dokud stačí potrava, není-li potravy dost, populace jelenů se zmenší. Tím ale přibude potravy a populace se opět zvětší. A tak dokola. Takto funguje přirozená zpětná vazba, která v přírodě udržuje populaci v rovnováze s přírodními zdroji.

Když ale člověk začal ve velkém praktikovat totalitní zemědělství, této zpětné vazby se zbavil. Lidé začali v odezvě na rostoucí populaci produkovat stále více potravy. Pokaždé, když populace naroste, zvýšíme produkci potravin. Je to pro mnohé lidi překvapující, protože takto neuvažovali, ale mezi růstem populace a růstem produkce potravin existuje nepopiratelná přímá souvislost. Jinak řečeno, lidé se domnívají, že růst populace je jen otázkou jakési sebekontroly, a že člověk se neřídí stejnými zákony, jako ostatní tvorové v přírodě.

Když se na růst populací v přírodě podíváte z tohoto úhlu pohledu, zjistíte, že ani v době, kdy se populace některého druhu zmenšuje, nevidíme zvířata hladovět k smrti. Hladomory jsou jen důsledky výjimečných katastrof (nehody, příliš extrémní povětrnostní výkyvy).  V běžném životě ale počet členů určité komunity stoupá a klesá v závislosti na podobných pohybech jiných populací, aniž někde dochází ke hladomoru.

 

Co takhle příklad od nás - záplavy v Čechách. Budeme se dál a dál snažit regulovat tok řek, přizpůsobovat ho naší civilizaci, přesně v duchu myšlenky, že člověk je to nejdůležitější a když chce žít v místě, které je ohrožováno řekou, je třeba tu řeku usměrnit. Je třeba dostat svět pod kontrolu. Proč ? Proč se nemůžou lidi přizpůsobit řece, respektovat prostředí, ve kterém žijou, tak jak to předtím vždy dělali a fungovalo to ?

 

Já vím, všichni (mě nevyjímaje) při zamýšlení nad těmito problémy budeme podléhat sentimentu typu “bude-li moje dítě mít hlad a budu-li moci vypěstovat více potravin, udělám to a stejně tak to udělá každý další člověk”. Stejně jako mě bude líto těch lidí, kteří přišli o své bydlení během záplav a tudíž pochopím jejich hněv při čtení těchto úvah (“jemu se to kecá, on o střechu nad hlavou nepřišel, možná, kdyby se to stalo jemu, tak tu nebude takhle plácat”). Budu ten hněv chápat, ale bohužel tenhle sentiment nám prostě nepomůže. Do těchto problémů jsme se dostali ne kvůli zpropadené řece, ne kvůli nedostatku potravy, ale kvůli nám samotným. Protože se snažíme podmanit si tento svět, jako by nám patřil. Jenže my patříme do něj a pokud chceme, aby to tak zůstalo, tak musíme opět začít respektovat zákonitosti přírody, které tu jsou biliony let, které tu vždy fungovaly a umožnily všem živým formám včetně člověka se vyvinout. Naše planeta tu není proto, aby na ní mohl být stvořen člověk, jak se nás snaží přesvědčit naše náboženství. Naopak, naše planeta a přírodní pochody na ní umožnily, aby se člověk  mohl na ní vyvinout a poměrně úspešně žít po dlouhou dobu, než si vymyslel, že on je “nejvyšším cílem“ tohoto procesu, že vše směřovalo k němu.

 

Ve své knize píšete, že všechna velká náboženství, včetně křesťanství, judaismu, hinduismu a islámu, vyrostla ze základního pocitu, že v člověku je něco špatného a že nejdůležitější věcí na světě je tedy jeho individuální spása.

Quinn: Všechno to jsou náboženství určitých kultur. Objevila se jako odpověď na potřeby lidí, kteří vedli mučivý život. Jsou to všechno náboženství životních muk. Náboženství pro nespokojené, kteří se neumí radovat ze života. A co se týče kulturního pozadí, například naše kultura začala se zemědělskou revolucí před deseti tisíci lety na Blízkém východě a rozšířila se na východ do Indie a Orientu, na západ a na sever do Evropy a před pěti sty lety s Kolumbem i do Ameriky. Kdekoliv najdete společnost, kde se zamykají potraviny, je to naše kultura.

Lidé na téhle planetě žili statisíce let bez náboženství a utrpení, protože uměli žít. Měli svou víru, to ale nebyla víra v padlé anděly a spalované hříšníky. Oni se malovali jako součást posvátného životního procesu a život byl posvátné místo.

Měli bychom si uvědomit, že jednotlivá náboženství nejsou náboženstvími světa, ale náboženstvím jen určitých odcizených kultur. Neradím, abychom náboženství zničili: podaří-li se nám osvojit si zdravější vizi světa, náboženství sama odumřou. Neradím, abychom si představovali, že ze sebe uděláme lepší lidi než byli ti před námi. V tomto smyslu je náš systém systémem založeným na utopické představě, že instituce budou fungovat lépe, když budou lidé v nich lepší, než ti předtím: školy pak budou lépe učit, soudci lépe soudit a vlády lépe vládnout. Systém kmenových kultur není založen na touze po lepších lidech, a právě proto vždy byl tak úspěšný. Nic z toho, co navrhuji, nevyžaduje, aby byli lidé lepší, než ti před nimi. Na člověku není nic špatného. Po statisíce let už dokázal na této planetě žít šťastně a neškodit. Není tedy třeba všechno chtít radikálně změnit. Budeme-li chtít, aby se lidé změnili, budeme pak také zklamáni. Všechny ty změny, o kterých hovořím, nevyžadují, aby se lidé změnili. Není to třeba. Stačí jen být takoví, jací jsme už kdysi byli. V tom tkví naděje do budoucna.

 

Začal jsem tuto úvahu větou: “Cože je špatně na náboženství?” Nerad bych byl špatně pochopen. Nesnažím se řící, že za problémy lidstva můžou věřící. Ne, mohu za ně stejně tak já, protože jsem součástí této civilizace, této kultury. Jestliže máme vůbec mít šanci přežít, musíme změnit svůj náhled na svět (zdravější vize světa). Bohužel náboženství je postaveno na principu, že člověk je to nejdůležitější na světě, že pro něj bylo vše stvořeno. A může vymýšlet nová a nová desatera, podle nichž by měli lidé žít a stejně mu to nepomůže, protože z principu, na kterém je naboženství postaveno, stále bude žít odtržen od přírody, bude vymýšlet nová pravidla, jak žít a přitom se stále snažit ji podmaňovat, protože příroda přece patří jemu, byla stvořena pro něj. A to jen pro to, aby si ve větším pohodlí odžil ten svůj život tady, než „konečně“ bude moci jít do nebe. Místo aby se soustředil na život tady, který tu je „určitě“. Nechci nikomu bránit v jeho víře, že smrtí vše nekončí (kdo ví). Ale víra, že lidský život má nějaký „vyšší“ smysl nikomu nedává právo žít na téhle planetě podle principu, že člověk je důležitější, než cokoliv jiného, také jinak podle principu, který tu nebyl před deseti tisíci lety, kdy ještě člověk uměl žít a dobře se mu to dařilo minimálně po desítky tisíc let.

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Zefram (Občasný) - 20.4.2004 > Vtip je v proste zamene dvou slov HLAD<>HLADOMOR. Hladomor je slovicko, ktere podbizi tvrzeni, ze pouze zemedelska spolecnost... Ovsem hlad??? Copak lide nemelu hlad, kdyz zili jako lovci a sberaci? Copak neumirali, pokud nenasli ci neulovili potravu??? Jisteze umirali. Rozhodne zemedelci, ti prvni, nebyli pitomci, nikdo by se nestal zemedelcem, kdyby to neprinaselo moznost lepsi a jistejsi obzivy a vubec kvalitnejsiho zivota. To nelze poprit nejakou sofistikou dvou slov, ktera jsou vtipne prehozena. Populace jelenu se nezvetsuje, protoze jeleni se dohodli, ze uz neni potrava a proto je treba toho nechat. Jeleni CHCIPAJI!!! Ta argumentace je trochu vedle uz jen z tohohle duvodu, vedle je i z pohledu darwinismu, dnesni neodarwiniste uz vetsinou na skupinovy vyber neveri a tvrdi, ze vyber probiha dokonce primarne na urovni nizsi nez mezi jedinci!!! Proto se zadna skupina jelenu nerozhoduje, jeleni chcipaji, jejich geny jsou selektovany v boji o preziti a samy jsou pokusem, jak prezit, jak si tu potravu zajistit, jak ovladnout prostredi... JELENI SI MYSLI, alespon tak tedy jednaji, ZE SVET PATRI JEN JIM. Pokud se pak podivame na lidi a na jejich civilizaci, pak oboji je velice uspesnym (NYNI!) pokusem, jak si privlastnit vice zdroju, nez si privlastnuji jine druhy. Je to jen soucasne vedeni v soutezi, delame jen to, co delaji vsechny ostatni zive bytosti, nikde neni receno, ze se nam to bude darit vzdy, ani se nas nikdo nepta na pravo, nezada povoleni. Protoze to muzeme delat, delame to...jine povoleni priroda nezna. Jedinymi skutecnymi zakony za tim vsim jsou prirodni zakony, jedinou moralkou je zisk, kde i altruismus je nekdy ziskovy. A ja souhlasim s tim, ze v danou chvili je pro nas ziskove se tak chovat, nenicit jine druhy, protoze nam mohou prospet, protoze jeste netusime, jak nam mohou prospet a co vsechno se teprve dozvime. Pro nas je nevyhodne nicit prirodu masivni merou a proto ji musime chranit, je to ziskove. Ze o tom nabozenstvi vlastne moc nemluvi??? To neni nic divneho, protoze nabozenstvi, ta velka, jsou pekne stara a z doby, kdy altruismus byl jeste nevyhodny, kdy se v drtive vetsine pripadu hodilo tisickrat vic si privlastnit vse, co bylo mozno si privlastnit. Takze spis nez pochybnou moralku bych nabozenstvi vycinil tuhle zastaralost. Vitezi ti, jez moralka svazuje jen k tomu, aby videli skutecnost ciste a maximalne verohodne, aby se podle tohoto obrazu ridili nanejvys racionalne. Prohrat mohou jen ti, kteri berou prilis vazne zaprasene svitky, anebo zas ti, kteri by se pripravovali o zisky, jez lze bez obav ukoristit. Povazuji za moudre se radit k vitezum, ani k vericim, ani k moralce ohleduplnosti.
<reagovat 
Zefram (Občasný) - 20.4.2004 > Vtip je v proste zamene dvou slov HLAD<>HLADOMOR. Hladomor je slovicko, ktere podbizi tvrzeni, ze pouze zemedelska spolecnost... Ovsem hlad??? Copak lide nemelu hlad, kdyz zili jako lovci a sberaci? Copak neumirali, pokud nenasli ci neulovili potravu??? Jisteze umirali. Rozhodne zemedelci, ti prvni, nebyli pitomci, nikdo by se nestal zemedelcem, kdyby to neprinaselo moznost lepsi a jistejsi obzivy a vubec kvalitnejsiho zivota. To nelze poprit nejakou sofistikou dvou slov, ktera jsou vtipne prehozena. Populace jelenu se nezvetsuje, protoze jeleni se dohodli, ze uz neni potrava a proto je treba toho nechat. Jeleni CHCIPAJI!!! Ta argumentace je trochu vedle uz jen z tohohle duvodu, vedle je i z pohledu darwinismu, dnesni neodarwiniste uz vetsinou na skupinovy vyber neveri a tvrdi, ze vyber probiha dokonce primarne na urovni nizsi nez mezi jedinci!!! Proto se zadna skupina jelenu nerozhoduje, jeleni chcipaji, jejich geny jsou selektovany v boji o preziti a samy jsou pokusem, jak prezit, jak si tu potravu zajistit, jak ovladnout prostredi... JELENI SI MYSLI, alespon tak tedy jednaji, ZE SVET PATRI JEN JIM. Pokud se pak podivame na lidi a na jejich civilizaci, pak oboji je velice uspesnym (NYNI!) pokusem, jak si privlastnit vice zdroju, nez si privlastnuji jine druhy. Je to jen soucasne vedeni v soutezi, delame jen to, co delaji vsechny ostatni zive bytosti, nikde neni receno, ze se nam to bude darit vzdy, ani se nas nikdo nepta na pravo, nezada povoleni. Protoze to muzeme delat, delame to...jine povoleni priroda nezna. Jedinymi skutecnymi zakony za tim vsim jsou prirodni zakony, jedinou moralkou je zisk, kde i altruismus je nekdy ziskovy. A ja souhlasim s tim, ze v danou chvili je pro nas ziskove se tak chovat, nenicit jine druhy, protoze nam mohou prospet, protoze jeste netusime, jak nam mohou prospet a co vsechno se teprve dozvime. Pro nas je nevyhodne nicit prirodu masivni merou a proto ji musime chranit, je to ziskove. Ze o tom nabozenstvi vlastne moc nemluvi??? To neni nic divneho, protoze nabozenstvi, ta velka, jsou pekne stara a z doby, kdy altruismus byl jeste nevyhodny, kdy se v drtive vetsine pripadu hodilo tisickrat vic si privlastnit vse, co bylo mozno si privlastnit. Takze spis nez pochybnou moralku bych nabozenstvi vycinil tuhle zastaralost. Vitezi ti, jez moralka svazuje jen k tomu, aby videli skutecnost ciste a maximalne verohodne, aby se podle tohoto obrazu ridili nanejvys racionalne. Prohrat mohou jen ti, kteri berou prilis vazne zaprasene svitky, anebo zas ti, kteri by se pripravovali o zisky, jez lze bez obav ukoristit. Povazuji za moudre se radit k vitezum, ani k vericim, ani k moralce ohleduplnosti.
<reagovat 
 Drosophila (Občasný) - 23.4.2004 > Zefram> Diky moc za poznamku, Zeframe, opravdu si toho vazim, nejen proto, ze ma cosi do sebe, ale protoze si jediny z 25 lidi (kteri zobrazili prispevek), ktery nejak zareagoval. Myslim, ze mas v mnohem pravdu o tom jak funguje priroda (co se tyce fungovani prirodniho vyberu, mas patrne na mysli sobecky gen - myslim, ze velmi trefny a povedeny pohled Dawkinse na vec). Pises, ze "jeleni chcipaji, jejich geny jsou selektovany v boji o preziti a samy jsou pokusem, jak prezit, jak si tu potravu zajistit, jak ovladnout prostredi...". Souhlasim, az na to ovladnuti prostredi. Kdyby jeleni meli moznost ovladnout prostredi, asi by to take nejspis udelali (evoluce a prirodni vyber jsou slepi, jak si spravne vypozoroval - co prinese vyhodu, dostane se do dalsi generace a altruismus se nosi pouze, pokud prinasi vyhodu v boji o preziti). Problem je v tom, ze jeleni nevyvinuli schopnost ovladnout prostredi, ani jine druhy, pouze clovek se (zatim?) dostal na tu uroven. Jelen a vsechny ostatni zivi tvorove ziji pouze z toho, co je k dispozici, kdyz je toho vic, populace roste a obracene (proste tam funguje ta zpetna vazba). Clovek nabyl schopnosti, ktere mu umoznily se z teto zpetne vazby vymanout (kdyby tech schopnosti dosahly jine druhy, asi by jednali stejne, je to jen dalsi krok v boji o nadvladu, jak spravne rikas, coz je soucasti evoluce). Nejde mi ani tak o to vyresit, zda je to prirozene, jestli to je v ramci prirodnich zakonu (coz jednoznacne je), ale k cemu to vede. My (lide) jsme tech schopnosti jednoznacne vyuzili, jenze (protoze evoluce neplanuje) to vede k devastaci prirodnich zdroju, ke snizovani diverzity a predevsim k nekontrolovatelnemu rustu populace - coz nas driv nebo pozdeji jednoznacne zahubi (a s nami spoustu dalsich zivych forem). A je celkem jedno, jestli si to obhajime tim, ze jsme vlastne jednali v ramci prirodnich zakonu, ze by zrejme stejne jednaly vsechny ostatni druhy, ktere by nabyly podobnych schopnosti. My jsme ovsem nabyli take schopnosti si to uvedomit a otazka tedy je, zda se nepokusime s tim neco udelat. Jsem bohuzel dost skepticky, protoze mam pocit, ze procento lidi, ktere si to skutecne uvedomuje, je prilis male. A nabozenstvi stoji zatracene v ceste, protoze to bohuzel propaguje, ze clovek je to nejdulezitejsi, ze on je to, k cemu to vsechno vedlo (spousta vericich uz dokonce prijala evoluci, jako proces vedouci k "vytvoreni" cloveka), bohuzel se vsak nedokaze vymanit z pohledu, ze my nejsme jen dalsim druhem, ktery se tady proste vyvinul, ktery neni o nic dulezitejsi, nez ostatni druhy. Je to tenhle hluboce vryty pohled, ktery brani si uvedomit, v cem je ten problem. Poslouchej sam sebe: chces chranit prirodu, protoze je to pro cloveka vyhodne (zas je to predevsim o cloveku). Ja bych s tim klidne souhlasil, kdyby to fungovalo. Jenze my si musime uvedomit, ze prezijem pouze tehdy, kdyz se nebudem chovat, jako by nam to tady patrilo, kdyz si uvedomime, ze my nejsme to nejdulezitejsi, ze jsme jen soucasti tehle prirody, ze nemame pravo ji ovladat a rozhodovat o tom, zda muzeme zvetsit pole a vyprodukovat vice potravy (ostatni druhy tuhle schopnost nemaji a proto to tady vsechno celkem dobre fungovalo, nez my jsme tuhle schopnost dostali).
<reagovat 
Zefram (Občasný) - 23.4.2004 > Tady jsou lide totiz desne lini :) Ani kruty nesouhlas je nevybudi k jekekoliv reakci, tedy vetsinou, proste to zahrnou na vrub sve skvele tolerance a melou si dal svou pisnicku. Ja samozrejme take budu zpivat tu svou, ale alespon se SNAZIM vysvetlit sve duvody. Docela presne, odkazoval jsem se na Dawkinse. Faktem vsak je, trebaze uznavas, ze "jine druhy by se chovaly stejne, kdyby dostaly tutez sanci...", ze tvuj pohled na evoluci je nepresny a zavadejici. Ony totiz ty jine druhy sanci maji, mely, ta sance neni jen lidska, vzdycky tu byla. Tak treba kdysi davno si jisty organismus usmyslel, ze vyroba kysliku je skvela vec, znicil tak vetsinu tehdejsiho zivota a ten zbytek, co prezil, to jsou dnesni druhy. Vsadim se, ze biolog by ti ukazal tisic a jeden takovych pripadu...trebaze mozna mene grandioznich. Jak ja to vidim, evoluce je vzdycky bojem o vynalezani novych zdroju, novych mist, kde se da zit, novych zpusobu, jak si pomoci. Tak treba obojzivelnici vylezli na zem, coz se hodilo, protoze tu bylo docela prazdno, kdyz sem sli. A pak...uz jen se vynalezalo, jak se dostat dal do prostredi, ktera obojzivelny organismus nemohl snest. Copak plazi nejsou adaptaci na extremne suche prostredi? Ptaci jako uspesne obsazeni vzdusneho prostoru (ac kralovali i jini) atd. A kdyz vystavis jedince nejakeho druhu zmenam prostredi, pak se bud prizpusobi, anebo je ceka upadek a mozna i zanik. Prizpusobeni je mozne, pokud to genom a situace dovoli, tak treba genom hmyzu neni prilis priznivy pro zmeny, ktere by snad mohly hypoteticky vest k forme pripominajici slona. Proto se nektere organismy nekdy nemohou prizpusobit, anebo zas jindy, logika evoluce vede druh do zahuby. Lidska vylucnost neni v tom, ze se adaptujeme na prostredi. Delame to jako jini. Je jen v tom, ze jedna z nasich adaptaci je mnohem mocnejsi nez jine, ze uz nemusime cekat na pomale geneticke zmeny, ze si vytvarime kulturu, dalsi takovy bazenek, ve kterem probiha evoluce, tentokrat memeticka. Memy ziji jinak, svizneji, umoznuji nam jako genetickemu druhu adaptovat se rychleji, pruzneji... V principu ale nic noveho pod sluncem, snazime se stale o totez. Ve vztahu k nasemu tematu muzeme rici, ze existuje velmi silny mem nabozenstvi. Jeho nevyhoda je, ze se promenuje relativne pomalu a vice mene odvisle od toho, co se deje ve spolecnosti, je za svou neprodysnou barierou a meni se jen minimalni moznou merou. Ja vzdycky byl priznivcem takoveho metamemu, ktery by umoznoval volnou soutez alespon jiste casti ostatnich memu, aby prezivaly jen ty, ktere nam o realite tam venku rikaji vic nez jine. Z tohoto pohledu je jasne, ze v tuhle chvili musime nasadit smirlivy ton vuci prirode, opatrne premyslet o zachovani funkci, ktere nutne potrebujeme a mnohych jinych, ktere se teprve mohou ukazat byt velice cennymi. To je takovy novy mem, moderni adaptace, ktera je velice logicka, pokud uz muzeme manipulovat s prostredim nam dostupnou merou. No a pak jsi tu ty a ja. Ja rikam, ze mem "spoluprace s prirodou" je docasne dobrou adaptaci (ac docasne je zrejme vzdy tehdy, kdy lidstvo dosahne ci presahne tento stupen technickeho vyvoje). Do budoucna doufam v takovy technologicky pokrok, ze budeme moci ziskat zdroje dalece presahujici tuto biosferu, treba termonuklearni fuzi, moznost jiste formy prumyslove transmutace prvku, technologie manipulace s molekularni strukturou na urovni, kdy dnesni opady budou smesnym problemem, stejne jako to umozni fantasticke latky a materialy. Pak uz naopak mem spoluprace s prirodou nebude nijak zvlast dulezity, protoze vetsina forem vyuzivani biosfery se stane velice zastaralymi. Ovsem kdyby se snad prihodilo neco, co by nas technologicky vrhlo zpet, pak naopak mem spoluprace s prirodou by byl stejne nebezpecny, jako se tobe dnes jevi nabozenstvi, z tehoz duvodu. Takze ma argumentace je v kostce asi takova, ze NEMAME zadnou kvalitativne odlisnou schopnost. A co vic, je NEZADOUCI, abychom se eticky zavazovali k ochrane prirody, alespon v teoreticke rovine. To je duvod, proc take protestuji, i kdyz pripoustim, ze vira mnoha lidi v etickou nutnost chranit prirodu tez muze byt zadouci. Jenze jak nemam rad zadnou viru :) Je treba spis vedet, znat sve duvody, nez verit.
<reagovat 
 Drosophila (Občasný) - 23.4.2004 > Zefram> Musim uznat, Zeframe, ze me setsakra nutis premyslet. Je toho opet spousta v tve poznamce. Zkusim alespon na neco malo zareagovat. K tve argumentaci v kostce: "NEMAME zadnou kvalitativne odlisnou schopnost" - naprosto souhlasim, kvalitativne nemame (dyt jsme druh jako kazdy jiny a podlehame naprosto stejnym prirodnim zakonum - na tom jsme se myslim uz shodli). Zda se, ze se shodujeme i v tom, "ze jedna z nasich adaptaci je mnohem mocnejsi nez jine". Rikas, "ze muj pohled na evoluci je nepresny a zavadejici". No furt je to jen muj pohled, spis ale mam pocit, ze jsem se jen spatne vyjadril, protoze ja s tebou ve vetsine veci souhlasim, tak jak je popisujes (jsou to mimochodem pomerne dobre postrehy). Takze se celkem shodnem i v pohledu na evoluci (ty ses asi lepe vyjadril), coz nutne neznamena, ze nas pohled musi byt presnejsi a nezavadejici. Muzem klidne vic rozvest tema sobeckeho genu, tema memu (pokud by byl zajem, asi by to bylo na spoustu dalsich diskuzi, nerikam, ze nezajimavych). Kde se zaciname trosku rozruznovat je pohled na to, co s tim. Tvuj pohled (pokud mu rozumim, jinak me oprav) je, ze proste lidstvo nedela nic jineho, noveho, nez se tady vzdy delo. Tak jako kdyz "kdysi davno si jisty organismus usmyslel, ze vyroba kysliku je skvela vec, znicil tak vetsinu tehdejsiho zivota a ten zbytek, co prezil, to jsou dnesni druhy" (na cemz neni nic spatneho - ani dobreho - to je proste fakt, takhle evoluce funguje), tak i lidstvo ted v podstate dela neco podobneho. Myslim, ze tady se jeste shodneme. Ted teprve asi prijde to rozruzneni. Ty nove, fantasticke veci, o kterych mluvis a ktere se clovek chysta vymyslet, budou jeste podlehat evoluci, prirozenym zakonum prirody, ktere (alespon na tehle planete) se staly motorem evoluce? Nebo se z toho vymani. Ted me nepochop spatne, ja se nesnazim timto argumentovat proti invenci tech novych, fantastickych veci. Ted momentalne se pouze ptam, zda budou ci nebudou podlehat prirodnimu vyberu (a dodavam, ze ja nevim, chci jen znat tvuj nazor). Ty nove druhy, ktere se objevily po "vyrobe kysliku", ty mu (prir. vyberu)nadale podlehaly. Take tim nechci rict, ze co nepodleha prirodnimu vyberu (jestli neco takoveho je), je automaticky spatne (destrukcni). O tom prave by mohla byt nase diskuze, protoze ja si myslim, ze to stoji za zvazeni.
<reagovat 
Zefram (Občasný) - 24.4.2004 > Myslim, ze muj pohled je malinko jiny, nez jej vidis. Tech par rozdilu zduraznim.

1) Nelisime se a nedelame nic neobvykleho
2) Proto nemusime nijak slozite resit, co bychom meli na zaklade tehle neexistujici odlisnosti delat.
3) Budeme tedy delat to, co ostatni druhy, to, co odpovida nasim zajmum.
4) Musime k tom vzdy volit odpovidajici prostredky.
...

Odpoved uz v tom je obsazena. Nedelame nic noveho, jen rozsirujeme to, co tu davno je. Co treba mravenci tech druhu, ktere vynalezly zemedelstvi. U nic se pravdepodobne prohlasi, ze tahle jejich aktivita je dana ciste geneticky. Totez uz se hur rekne u nejakeho vyssiho zivocicha, treba rekneme u kosatek, ktere delaji mnoho veci, jez se uci. A u lidi uz se to oddeluje uplne. Ale geny a memy nejsou tak docela oddelene, memy jsou urceny geneticky, hodne je toho dano, zakladni pravidla hry byla urcena prave geny. A zpetne memy ovlivnuji genetickou stranku veci. Dokud vsak nebude memeticka evoluce docela nezavisla na lidech, pak geny budou stale mit sve slovo. Je mozne si predstavit takove situace, kdy se mnozi memy docela jineho druhu, memy vlastni nejakym strojovym mechanismus, ktere uz jsme vytvorili, anebo jeste vytvorime. Vubec fantazii se meze nekladou. Pak uz prirodni vyber, jak jej klasicky vnimame, nebude mit zadne slovo, osvem logika prirodniho vyberu se bude uplatnovat i nadale, proste jde jen o jiny typ replikatoru. Proto si myslim, ze ani supertechnologicka civilizace, kde lide uz davno nejsou tim nejzasadnejsim prvkem, neni o nic mene prirozena ci normalni, nez cokoliv jineho. Anebo to spis muzes brat jako projev meho nazoru, ze to, co je, je normalni, proste proto, ze to je ci muze byt.
<reagovat 
three mile smile (Občasný) - 24.4.2004 > jestli dovolíte, vnesu sem trochu hodně nevědecký laický pohled, ale myslím , že je ho tu třeba:) zeframovi budou asi vstávat vlasy na hlavě, ale co:)) nerad bych tu ovšem začal sáhodlouhou diksuzi..
je nutné si uvědomit, že problém není v náboženství, ale v člověku..náboženství, stejně jako stav celé planety, životního prostředí, kultury atd. je jen následkem, odrazem lidských činů, defacto skutečné tváře našeho lidství..stav planety a všech vztahů na ní je vlastně obrazně stavem lidské duše. náboženství bych do toho proto z tohot pohledu vůbec netahal, protože to je jen důsledek, článek v řetězu příčin..
spíš bych si položil jinou, zcela prozaickou otázku: byli ti sběrači a obyvatelé jeskyn štastní? jsme dnes štastnější? o co štastnější a smysluplnější, plnohodnotnější je náš život dnes, než tehdy? dostali bychom se zřejmě k argumentům o všemožných relativně prospěšných výdobytcích, které ovšem přinášejí pozitivní odpověd jen zdánlivě. kam jsme to za tu dobu dotáhli, o co jsme dokonalejší? a kolik z nás? jaké procento obyvatel země se má dnes skutečně dobře a vede onen pohodlný život? a kolik strádá? a trpí za to celá země..
drosophilo tys řekl, že člověk nabyl schopnosti, které mu pomohly se vymanit ze zpětné vazby..já bych spíše řekl, že si to člověk jen myslí, ale že ji nelze ošulit:)) právě skutečným cílem duchovních nauk je vymanění z těchto přírodních vazeb, ačkoli dnes to již není téměř patrné.. to, co kdysi bylo živoucí a smysluplné, se dnes může jevit jako sobecká slabost, přežitek..to ovšem neznamená, že to nefungovalo a nefunguje..stejně jako když nebudu používat nohy, zeslábnou a zakrní mi, po pár generacích už zbydou jen pahýly, o kterých nikdo nebude vědět, k čemu sloužily..podobné je to i s duchovní stránkou člověka. smrtelnou ránou byl osvícenecký rozum několik století nazpátek, který už vlastně jen konstatoval, že je tu jakýsi nefukční pahýl, náboženství.. to ovšem taky znamená, že tím, že se člověk redukoval na biochemický mechanismus, pokouší se realizovat pouze ve hmotě, zrychlujícím se tempem vykořistuje vše kolem sebe.. tím postupně přestal postřehávat některé důležité vztahy a zákonitosti, které se nyní jeví jako nesmylné a neexistující..
tak je to třeba i s teorií evoluce, která se může zdát funkční, ovšem pracuje opět jen s hmotou, jednou úrovní..problém je v tom, že člověk logicky i své nástroje poznání redukoval pouze na ty, které poznávají a zkoumají právě jen jednu úroven - měří a váží. a opět - duchovní nauky slouží jako nástroj k poznání jiné úrovně, jinými nástroji nezměřitelné a nezvážitelné.. dnes nevíme, jak je použít, nemůžeme z nich tedy čerpat a můžeme je s osvíceneckým úsměvem přezírat jako směšné báchorky..právě proto, že ty námi preferované metody na námi preferované úrovni zdánlivě fungují a zdánlivě vše vysvětlují. typickým příkladem této zdánlivosti je vědou přijímaný prvek náhody, který není nic jiného než neznalost širších vztahů.
takže souhlasím s tím, že jsou tu určité univerzální zákony, které jsme my nyní schopni do určité míry popsat a poznat. a do určité ne.. i přesto je docela patrné, že něco není v pořádku, že je to pořádně vychýlené z rovnováhy. tak, jako ta populace jelenů, nahoru a dolů, tak je to i s námi, my se z toho nevymanili, jen jsme přišli na způsob, jak to zkomplikovat:) dochází k náslinému vychýlení na jednu stranu, což je možná dáno právě tím, že člověk se seberalizuje ve světě složkami své bytosti, které sem nepatří, narozdíl od jelenů, kteří je v takové míře nemají:) prostě se od jelenů lišíme a pochybuji, že je to důsledek darwinovy teorie:)
trochu jako když se natahuje guma, čím je napjatěší, tím víc síly a křeče je potřeba vložit pro další postup, až to nakonec víc prostě nejde, musí dojít k radikální změně, narovnání poměrů. já mám pocit, že právě v posledních staletích, resp. desetiletích je stále zřejmější ta křečovitá síla před kritickým bodem. takže bych řekl, že si nemusíme dělat starosti s tím, jak to napravit, my už budeme docela přirozeným způsobem napraveni, akorát asi hodně bolestivě:) druhou cestou by bylo, jak už máš v článku: být takoví, jací už jsme byli..což je ale momentálně bez dalšího téměř neschůdné.
je mi jasný, že se s příznivým ohlasem asi nesetkám, psal jsem to spíš proto, abych trošku rozšířil spektrum názorů, když už je to v té rubrice "mystika, filozofie":))) dík za shovívavost :)
<reagovat 
 Drosophila (Občasný) - 25.4.2004 > three mile smile> A víš co, usmivajicí se na tři míle :-) S PŘÍZNIVÝM OHLASEM SE SETKÁŠ! Mě totiž tvůj příspěvek hodně moc zaujal. Předpokládám, že si nečetl Ishmaela ani jinou knížku od Daniela Quinna, takže asi příliš neznáš jeho pohled na věc. A přesto, člověče, mluvíš skoro úplně jako on, tvůj pohled je velice podobný. Je to, jak sám říkáš na trošku jiné rovině (což je naprosto v pořádku), než o čem jsme diskutovali se Zeframem. Ač on se mnou nesouhlasí, tak já si myslím, že z vědeckého hlediska to vidí správně, to co činíme, je asi skutečně přirozeným vývojem. To ovšem nic neříká o tom, zda jsme šťastnější než byli naši předchůdci, nebo například lidi ze zbylých domorodých kultur (které jaksi stojí mimo naší civilizaci - z jistého pohledu). Zefram by možná řekl, že o to tady vůbec nejde a jak vlastně defunuji štěstí (souhlasím). O to až tak moc nejde. I sám Quinn říká, že když přednáší na školách, tak to vždy sklouzne k diskuzi, zda lidé domorodých kmenů jsou šťastnější než my, zda život v souznění s přírodou je idylický. Jejich život určitě není snažší, rozhodně není nijak zvlášť pohodlný. Šťastnější? Já osobně si myslím, že ano, ale to je víc než diskutabilní (ale většina lidí, která nějakou dobu pobyla s domorodci říká, že jsou to neuvěřitelně usměvaví a vyrovnaní lidé, kteří na své bolístky nepotřebují drogy a psychoanalytiky). Důležité ovšem je, že jejich styl života je udržitelný, minimálně byl po podstatně delší období (~milion(y) let) narozdíl od naší civilizace, která se prostě řítí do průseru po poměrně krátké době, jak správně říkáš "guma je čím dál víc napjatější" a my potřebujeme čím dál víc energie a prostředků, abychom ji napjatou udrželi - jak dlouho ještě?. Tady je možná zajímavé srovnání tvého pohledu a Zeframova. Oba v podstatě říkáte, že si nemusíme dělat starosti, Zefram v tom správně vidí vcelku přirozený vývoj a (asi) věří, že člověk to zmákne, že si osvojí technologie, které tu gumu udrží, ty říkáš, že v rámci toho přirozeného vývoje "už budeme docela přirozeným způsobem napraveni" (k čemuž se spíše kloním já a je mi tak trochu útěchou, že si to člověk zaslouží).
Také píšeš, že "... druhou cestou by bylo, jak už máš v článku: být takoví, jací už jsme byli..což je ale momentálně bez dalšího téměř neschůdné". Souhlas. I Quinn není naivní a neříká, že bychom se měli vrátit do jeskyní k lovecko-sběračskému způsobu života. Ono prostě není kam se vrátit, ten prostor už tu dávno není. A tady začínají ty problémy, i když se aspoň někteří shodneme v tom, co je špatně, tak vymyslet, co s tím, mě přijde skoro nemožné. Což ovšem autamaticky neznamená, že je to nemožné. Takže i když nám nedávám moc velké šance, stejně se budu snažit poučit se o tom, co tady kdysi fungovalo, zamyslet se nad tím a budu zkoušet hledat svou vlastní cestu co s tím. Jinak bych to mohl rovnou zabalit (protože bohužel patřím k té smutnější části populace, která si uvědomila, že ne vše je v pořádku, ty šťastnější si vystačí s tím, co jim "řeknou na Nově" a co jim nabídnou v hypermarketech), zajít za psychoanalytikem, píchnout si nějakej ten heroinek, užívat si jako maniak, dokud to jde nebo v tom nejhorším případě skočit ze skály (či zvolit nějaké další řešení, které naše úžasná civilizace už vymyslela na tu naší neustálou křeč).

Ještě se vrátím k tvému: "...jaké procento obyvatel země se má dnes skutečně dobře a vede onen pohodlný život? a kolik strádá?". Ano, to je to co naše civilizace přináší. Narozdíl od tradičního způsobu života, je v naší civilizaci jídlo pod zámkem, někdo ho vlastní a někdo si ho musí koupit. Což vždy vede k rozrůznění společnosti na chudé a bohaté. Takže si dnes řekněme desetina či méně populace žije v neuvěřitelném přepychu a ostatní na ně dřou (spousta z nich si nežije nijak zvlášť špatně, ale i tak dřou na bohaté a nemají volbu, prostě musejí a tak i když mají televize, stejně budou nespokojení a budou snít o životě těch bohatších). A získat dnes jídlo je poměrně energeticky náročný proces, takže se nikdy nestane, že by se proporce chudí-bohatí změnily (a žádné revoluce to nijak nezmění, jak se v historii můžeme poučit).

Snad poslední poznámka: "drosophilo tys řekl, že člověk nabyl schopnosti, které mu pomohly se vymanit ze zpětné vazby..já bych spíše řekl, že si to člověk jen myslí, ale že ji (přírodu) nelze ošulit:))". Velmi pěkný postřeh. Je to přesně tak. Ač to asi tak nevyznělo, myslel jsem to také tak, že člověk se z té zpětné vazby vymanil na chvíli, ale ne úplně (jen dokud bude schopnej udržet tu tvou napínající se gumu). Dále píšeš, že "právě skutečným cílem duchovních nauk je vymanění z těchto přírodních vazeb". Ovšem na začátku si napsal "že problém není v náboženství, ale v člověku...". Tady spíš souhlasím s Quinnem, který svůj pohled staví právě na falešném (podle něj falešném) názoru lidí, že problém je v člověku, že je s člověkem prostě od přírody něco špatně (je prostě sobecký, či co já vím co). Jenže člověk je druh jako každý jiný (což se nám právě náboženství snaží vyvrátit) a není s ním nic špatně (dyť tady dokázal žít tak dlouho celkem bez problémů a i dnes tu ještě takoví lidé žijí). Cosi nepřirozeného se zrodilo právě při úsvitu všech dnešních velkých náboženství a je to tady přítomno dodnes - tvýmy vlastnímy slovy: "právě skutečným cílem duchovních nauk je vymanění z těchto přírodních vazeb". Což není součástí duchovní kultury domorodých kmenů, což nebylo součástí kultur indiánů.
<reagovat 
Zefram (Občasný) - 9.5.2004 > Myslim, ze muj nazor tu uz byl celkem presne vyjadren :))) Skutecne totiz verim, ze natahujici se gumu budeme moci uvolnit proste tak, ze se zbavime zavislosti na biosfere, ale!!! jen do jiste miry. Uz davno je jasne, ze nemuzeme zit aseptickeme svete, je tez jasne, ze se nam to ani malinko nelibi. Proto se muzeme vyvazat z hlediska energii, odpadu a surovin proste tak, ze tohle vyneseme mimo prirodu, ze to uzavreme do vsemoznych technologickych retezu a prestaneme, to je myslim dost zasadni, svymi odpady menit situaci v prirode. Jenze ta vec neni tak snadna, vzdycky asi budeme mit nejakou predstavu, jak to ma v prirode fungovat a navic zrejme i mocnejsi prostredky k realizaci takovych predstav. Uz ted se treba lide hadaji, co je skutecne ta echtovni priroda, rikaji, ze takova ci onaka. Podobne se, rekl bych z historickeho hlediska nijak prekvapive, objevily ideologie ruzneho stupne militantnosti, ktere hlasaji nutnost zmenit tohle nebo tamto v nasem vztahu k prirode. Tak prvne tohle nevidim dobre. Treba se kritizuje nase rostouci ekonomika. Jenze rostouci ekonomika je desne potreba, trebaze tady s tim treba Bobr nesouhlasi, ale nejsou proti tomu moc argumenty. Potrebujeme rostouci ekonomiku, abychom si udrzeli demokracii! Zni to divne, ale je to zrejme tak. Jak jsme jednou opustili primitivni spolecneske celky, musi nase ekonomiky rust, anebo se spolecnost utopi v totalite. Jedine dynamika rustu stoji za pluralitou nazoru, protoze jinak zacne kostnateni a premena v nejake zrizeni, ktere najdeme v ucebnicich. A co vic! Neni nikde receno, ze se to nestane. Ono se treba casto pise, jak to vlastne tady taky bylo receno, ze dnes je nejaky podstatny moment, ze dnes... Podle mne pitomina. Dnes je jako kdykoliv jindy, zapasime o svuj denni chleba tvari v tvar problemum. Neni zadny vyvoj od stredoveku prec pocatky novoveku a osvicenstvi a dal k necemu jeste dalsimu!!! Fuj, takovahle teleologie, je to odporne a nicim nepodlozene. Klidne se zitra rano muzeme probudit do feudalismu, protoze mezi primitivitou a civilizaci je asi 24 hodin a dve jidla. Krutost, kterou bychom tam videli, by nas nutila snit o dobe, kdy tomu tak nebylo, o dnesku. Demokracie a nase svobody nejsou nijak pevne a vecne zajisteny. Neni zajistena ani nase dominance na planete, protoze se to kdykoliv muze jednoduse zmenit, prirodni katastrofou, evoluci nejakeho nebezpecneho organismu, milionem dalsich zpusobu. Proto mne vzdy prijde desne nemistne, jak uz jsem tady vlastne rikal, pocitat s tou jistotou demokracie a vubec nasi moci. Ne, tak tomu opravdu neni. Neni zadna dejinna nutnost vedouci k naprave, navic takove, ktera by nastala v blizke busoucnosti. Copak krestane uz dva tisice let neveri v prichod jisteho dne? Anebo neverili momuniste v brzky prichod beztridni spolecnosti, naciste v tisicelity Reich??? Ja k s timhle nekdo zacne, bijme na poplach! Ja jsem ten posledni, kdo navrhuje zavirat oci pred nasimi problemy, ktere mame. Na druhou stranu nechapu, proc bych energeticke a surovinove a dalsi problemy teto civilizace mel stavet nekam jinam, nez problemy jisteho kmene zijiciho v zemi, kde se radiklane meni klima...a zazili to treba Vikingove v Gronsku...uz tam nejsou, protoze reseni nenasli. Vzdycky jsou problemy a vzdycky se museji hledat reseni. Je treba nezavirat oci a takhle se k tomu celem postavit. Nepomaha ani taktika, kterou tu oba kritizujete, a sice ta pstrosi, nepomaha ale ani taktika ideologizace a vyrabeni nejakeho checkpointu dejin. Ne, tahle hra je vzdycky stejne otevrena. Nemuzeme se vzdat civilizace, teda muzeme, ale ne svym rozhodnutim a znamenalo by to miliardy mrtvych. To neni reseni. Co tedy muzeme? Muzeme snad doporucit lidem stridmost a spise duchovni zaliby??? To take NEFUNGUJE. Vzdyt presne tohle delaji krestane i jini uz desne dlouho, proste na ne lide... Anebo mame zacit verit nejake jine ideologii ultraekologickeho pristupu??? Mame se oddat dalsi ideologii v rade??? Uz jsem tu rekl, ze osvicenci by rekli nikoliv, konecne by to rekl kazdy, kdo nema rad nejake ideologie, proste premyslejme a resme. Drosophila na problem ukazuje, s tebou tedy muzu souhlasit. Ovsem Three Mile Islande, ty tu mluvis o leccems, co nejen zavani, ono to je silne ideologicke a kdyby takove myslenky ziskaly skutecnou moc, nechtel bych jim stat v ceste. Ja vim, ze veda nevoni, ona je totiz krute realisticka, nehodla videt to, co neni, nevymysli si duchovno, kdyz staci prilozit olovnici. Kdyby duchovno bylo treba, vedci by jej s radosti zakomponovali do svych teorii. Ono vsak treba neni... Nezapomen vsak, s kym jdes ruku v ruce. S temi, kteri prodavaji bezelstnym lidem pristroje zarucene odstranujici geopatogenni zony, s temi, kteri slibuji zazracna vyleceni a nakonec prchaji, kdyz jim pacienti, jinak treba lecitelni, umiraji pod rukama, se stalinismem, ktery delal z kybernetiky a genetiky pavedu a veril Micurinovi, s nacisty, kteri z vedy udelali pouhy nastroj sve moci a kovarnu superzbrani... Anebo s temi, kteri uz od usvitu lidstva hlasaji nutnost napravy a nejakou ideologii, ktera za moment obrati chod dejin. Jenze lide se nemeni a tyhle ideologie nikdy nefungovaly, nanejvys se zvthly v tisicilete diktatury, ktere pak museli osvicenci pomahat strhavat svym bojem proti Cirkvi. A vzdycky, kdyz takto kritizuji kohokoliv, dotycny se ohradi, navenek i v sobe, protoze nevi, o cem to mluvim, nevidi zadnou spojitost mezi svymi myslenkami a mou jedovatou kritikou. Proc vlastne, vid. Vzdyt jsi jen proti tupemu konzumovani, proti bezduchemu mechanismu, proti prehlizeni prirody a jejimu vykoristovani... S tim vsim se ja jedine ztotoznuji. Jenze je tu ten podstatny rozdil, asi jako rozdil mezi vedou a mystikou. Oba vidime nejaky, tentyz, problem. Jenze ja se ptam po proveditelnosti, zatimco ty nikoliv. Co vubec muze byt resenim??? Moje odpoved je, ze zadne ideologie prevracejici svet (ve skutecnosti vzdy jen k horsimu) a zadne pobidky k zavirani oci a odporu vuci "pouhe vede" jako nedostacujici a omezen. Naopak! Problem se daji resit jen tak, ze budeme premyslet, tvorit hypotezy, merit, vybirat ty spravne a nakonec zas premyslet a merit a... Vzdyt mame jen jediny problem tam venku, svet hmoty, svet meritelnych velicin, ten svet, o kterem porad mluvi veda. Nevime, jak se s nim mame poprat, ale urcite neni spravne to vedet jeste driv, nez se tam podivame. A proto nesnasim ideologie, ideologie jakekoliv napravy a prostych reseni. Vzdyt jsi ani nerekl, jak jen by se takova naprava mela odehrat, co by znamenala, proc by to nemela byt jen slova... Ja nenabizim prosta a rychla reseni, jen se snazim rict, komukoliv, kdo je ochoten poslouchat, aby otevrel oci a necumel, jak tu bylo receno, tupe na Novu, aby si neco precetl a neco rozmyslel. Nemusi takovych lidi byt zas tak moc, aby se neco zacalo dit. Tohle je ideologie bez velke historicke hypotezy, ideologie mala a malych zmen a malych uspechu ci selhani. Jenze kdyz se podivas na cokoliv velkeho, na nejvetsi dila techniky, vedy, cehokoliv, vsechno se sklada z malych kroku a nikoliv velkych monolitu. Krok za kromem muzeme resit sve problemy, protoze tak resit jdou, nikdo vsak nema takovou inteligenci a dost informaci, aby vyresil vsechny naraz jedinou uvahou. Ani ty NE!!!
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter