Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Prostě tak... z kolekce veulentje
Autor: veulentje (Občasný) - publikováno 2.2.2001 (01:22:30), v časopise 2.2.2001
další>
And if you tell me the truth about the sense of life…kapka vody roztříštěná o tělo houslí,doznívjící Píseň česká, vzduch nasycený hudbou a vlhkostí, obloha šedě zatažená, rozesmutnělá.
A možná si vzpomenu zítra a pošlu ty dopisy, co jsem psala včera ve vlaku. Uložené v deskách, aby se moc nepomačkaly, dokonce už se známkou a napsanou adresou. Z té cesty vlakem si vlastně jinak ani nic nepamatuju. Znám ji nazpaměť, tuhle cestu.
Hoi Peter, ik kreeg je sms gisteren, začínám. Víš, určitě někdy přijdu na tu reggae party, už jsi mě tam tolikrát zval…S přítelem jsme se rozešli…Učím se teď pořád kolem šestnácti hodin každý den, už jen dvě zkoušky…A pak zase začnu dělat, vždy´t víš, jak moc mám holandštinu ráda…měj se krásně…
(Jsem sama doma, užívám den po zkoušce, den , kdy nikdy nic nedělám. A Falco říká steh auf, bitte, wir mussen weg hier , kom. Jeanny. A když si pustím Madonnu, snad mi dokáže číst myšlenky a pocity, and why do they always say, no regrets...but I wish that you were here with me...I can see your face in a secret place, you´re not just a memory... say goodbye to yesterday, those are words I ĺl never say...)
And if you tell me…volno je na nic, člověk pak přemýšlí o věcech, o kterých by přemýšlet snad moc neměl…the sense of life…Když jsme hráli tu skladbu, cítila jsem se tak š´tastná, i když začínalo pršet a my ještě nebyli na konci, zbývala jedna strana, nám důvěrně známá a nacvičovaná, ale s každou notou se ten velký konec blížil… jak já nechtěla , aby to skončilo. Ne ta skladba, ten pocit štěstí, aby nikdy neskončil. Pocit tak čistý a skoro hmatatelný.
Ještě jednou jsem to tak cítila. Mezi prstama nohou horký písek, jemný a jen občas větší kamínky, křik mořských racků, když se vznesli a zas opodál usadili a dívali se s nedůvěřivým pohledem. Mazlivé teplo sluníčka na nahé kůži, vlasy neposlušně cuchané větrem, bíle pěnivé vlny přicházející a mizící a na obzoru nekonečná klenutá křivka a za ní druhá strana Země.
Všechny ty zvuky moře a ptáků a v dálce houkající lodě, křik dětí, výskot a štěkající psi. A tak jsem šla a vnímala to a bylo to hluboce důvěrné.
The sense…zítra pošlu ty dopisy, v tom smysl asi přece jenom je, Peterovi a Patrikovi, budou mít radost(možná jsou taky ztracení ve spoustě všedních a naprosto ničím nevýjimečných dnů). A až se pak vrátím, zavřu se v pokojíčku a začnu se učit na tu předposlední zkoušku.


Poznámky k tomuto příspěvku
Ropák (Občasný) - 2.2.2001 > mozna by to chtelo nejaky uvod, aby se ctenar mohl chytit, takhle mi to prijde, ze musi byt na zacatku hodne dezorientovan.
<reagovat 
wopi (Občasný) - 3.2.2001 > Pěkně a inteligentně napsané, s intenzívní náladou - přímo hudebně impresionistické. Sice náročné na čtení, ale stojí to za to.
Jedinou slabinu popsal už Ropák - chtělo by to víc vědět o pozadí textu, jinak může čtenář získat dojem, že omylem otevřel cizí deník. Ale to není podstatné, jako celek je to fajn.

Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
(1) 2 3 4 5
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter