Ženská voní medem
vážně, vím to
muži, který mě líbal
ulpěla moje vůně
ve vousech. Tenkrát
někde v Malenovicích
vnímáte, jak zpěvný je to název?
na úpatí hory - té lysé. ON
v trapných červených podkolenkách
já ve svetru po kolena, přes něj široký
pánský nátělník. Vždyť taky se na mě
vrhali intelektuálové. Byla jsem šik, zrzavá
chytrá jak opice. Kdosi s klíčem od chatky
„na vás se nedá dívat“ oči jsou klíče
oči jsou tykadla
oči jsou ruce
oči jsou propadla
a padáááš, padáááš, maršparáda
v noci vlakem, Ostrava, šedivá, zamčená
když vedeš se s někým za ruce
je i periférie překrásná, tenkrát snad
nádraží Polanka, mapa je dneska slepá
Hic sunt leones, ale tenkrát
ten v rajtkách, asi byl nabob
dovlekl mě někam do sklepa
hotelu Palace, zrcadla, cetky
světla. Jakoby oslizlá chapadla
sahala na chvíle, v nichž
do sněhu jsem padala
tam na horách.
Tak mladá, zubatá
nenažraná |