Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Co? Kdy? Kde?
 > Co? Kdy? Kde?
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Březnová Loreta Revue
Autor: Abigail (Občasný) - publikováno 24.3.2004 (18:32:35)

Loreta revue – jeden neformální nedělní večer

 

Nedělní akce v Malostranské besedě se v celku vydařila i přes nepřízeň osudu, která si vynutila změny v programu. Některým fajnovějším a poměrů neznalým návštěvníkům sice zpočátku trochu nevonělo prostředí lehce připomínající “staré zlaté časy,” ale pohodová atmosféra nakonec přebila i kostkované ubrusy na stolech a rádoby křišťálový lustr.

 

Onemocnělé zpěvačky bylo škoda, mohla být tím zpestřujícím a zároveň vyvažujícím bodem večera, který se poněkud rozpadal do dvou nepříliš kompatibilních částí.

V úvodu se představil divadelní soubor Vavřinec junior s velmi volnou asi hodinovou adaptací hry Arthura Millera Čarodějky ze Salemu. Nejsem si úplně jistá zda bylo dramaturgicky vhodné otevírat večer, který se jinak nesl v uvolněném a zábavném stylu tragickým příběhem plným beznaděje, který řeší nejzákladnější otázky dobra a zla v člověku, relativnosti pravdy a spravedlnosti. Přinejmenším záměrem autora (pokud ne herců a režiséra inscenace) bylo pravděpodobně donutit diváka k zamyšlení a nikoli rozesmát. V neděli v Besedě jakákoliv katarze ani nestihla proběhnout, protože diváci se museli okamžitě přeladit na zábavu.

Pokud ovšem zvládli přerod hlavního hrdiny zmítaného zvrhlým osudem v žoviálního průvodce zbytkem večera, není asi co řešit.

 

(Teď nechci nijak šplhat) Právě způsob uvádění byl dle mého názoru nejsilnější stránkou celé Loretta revue. Bez nervozity a vtipně se dařilo spojovat jednotlivé části programu v miniscénkách, které měly švih i ráz spontánnosti, takže si vážně nejsem jistá, jestli byly předem domluvené nebo ne. (Ta tlustá slečna přišla zpívat sama od sebe?) Čtveřice herců – improvizátorů působila sehraně a pohotově.

 

Totéž se bohužel nedá tak úplně říct o improvizačních vsuvkách, které ti samí herci předváděli podle zadání publika. Dobrý nápad na začátku častokrát vyšuměl do ztracena a zbytečné natahování vedlo k tomu, že scénky sklouzávali do křečovitosti. Ke konci každé improvizace se nejspíš nebavili už ani aktéři, natožpak diváci. Tady se lze jenom ještě jednou odvolat na nemocnou zpěvačku, jejíž nepřítomnost prostě musela být nějak zamaskována.

 

Co se týče čtení autorské poezie, myslím, že se mnohem lépe osvědčilo, pokud byl tvůrce též interpretem. Někteří z recitátorů totiž občas vypadali, že text vidí poprvé ( asi to tak i bylo). To se pak těžko hledá myšlenka. Pro všechny básníky by asi bylo lepší, kdyby propříště sebrali odvahu, stejně jako například autor, jehož jméno už jsem zapomněla, který výtečně pobavil zejména v sále přítomné posluchače Filosofické fakulty.



Poznámky k tomuto příspěvku
Pešek (Občasný) - 24.3.2004 >
Doporučil 
<reagovat 
Petr (Stálý,Redaktor) - 24.3.2004 > ahojky Abi ... úvodem ... díky za recenzi, je fajn mít kritičtější zpětnou vazbu ...

odstavec 1) v červnu tuším, že se má Beseda rekonstruovat ... :o) tak snad bude líp ...

odstavec 2) nepopírám, že humor a hluboké, až depresivní téma byl opravdu kontrastní, a je asi pravdou, že téma Čarodějek nestihlo asi zadoutnat v člověku, ale přiznám se, že bych raději, aby lidé odešli rozesmátí nebo alespoň pobavení, než s depresí na krku ... ale to je asi u každého jinak
s tím, že jsem šel uvést pořad již v šatech "sedláka Proctora" nebylo přiznávám nejlepší, ale nevím, jeslti bych se stihl převléct z civilu do první scény ...

odstave 3) upřímně řečeno ... v té volnější části večera (po Čarodějkách) , nebyl připraven ani pozdrav ... celé dvě hodiny programu skutečně vznikly až na místě ... řekl bych, že je to skutečně o jisté sehraností herců ...
ano, Lili přišla sama od sebe ... nebylo to plánováno ...

odstavec 4) s těmi improvizacemi ... oj oj ... velice trefné ... ano, jsme si vědomi, že máme mnohé co dohánět ... chceme i zpřesnit jednotlivé disciplíny, jejich pravidla a omezení, a omezit i časově atd., aby nevznikali zbytečně zdlouhavé scény ...

odstavec 5) vzhledem k tomu, že do pořadu jsou vybíráni autoři z internetového prostředí, je často nemožné, aby sám autor přišel prezentovat svá dílka ... proto volíme formu jak osobní prezentace autorů, tak i čtení výběru autorů formou pomocí recitátorů ...
ještě bych trochu nasypal popel do vlastních řad ... nepopírám, že některé básně vyšuměly, neb recitátor prezentoval báseň spíš komicky ... ano ano ... bylo to tak ... a doufám, že se to příště již nestane ...
stejně tak se čtením to bylo horší, nepopírám, ale tam bych to vzal trochu na sebe, neb čtené básně jsem si tiskl teprve minulý týden a recitátoři je viděli až hodinu před zahájením pořadu ...
autor, který sám četl byl Jonáš Hájek ...

ještě bych trochu pokusil vysvětlit, rozpaky při křtu knihy ...
jsem si vědom, že to byla dost kritická situace pořadu. situace vznikla tak, že autor ke mně přišel pár minut před zahájením pořadu s tím, že je objednán na křest knihy. Byl to pro mě šok, neb nic takového nebylo plánováno, ale nechtěl jsem poplácat autora po zádech a poslat zpět do Brna se slovy "to máte smůlu, ale nic takového nebylo plánováno, takže šťastnou cestu". Po chvilce jsme zjistili, že informační šum skutečně nevznikl na straně organizace pořadu Loreta Revue. Dohodli jsme se tedy na tom, že autor přečte cca 10 svých dílek a přinese i lahev ke křtu. Bohužel na podiu vznikla velice rozpačitá situace, neb já čekal od autora něco jiného (alespoň těch dohodnutých 10 básní, ne jen 3, a případně i nezbytné ingredience ke křtu) a autor ode mě také očekával jiné reakce, takže celý křest bohužel vyšuměl. Ale byl bych rád, kdybychom se přece jen dohodli na poněkud oficiálnějším a důstojnějším křestu knihy někdy v některém dalším pořadu.

přesto věřím, že si diváci odnesli z pořadu dobrý dojem ...

Petr

<reagovat 
Jonáš (Stálý) - 24.3.2004 > Zde jsem.:-)
A děkuji.
<reagovat 
drfaust (Občasný) - 24.3.2004 >


Já se můžu vyjádřit jen k té poezii, protže hru jsem viděl celkem nedávno jinde... a scénky jsem pozoroval posledně, tak jsem tentokrát trochu ochudil... navíc teda v domění, že je to od osmi, jsem dorazil až 19:30:(


No to čtení té poezie... asi bych souhlasil s Abigail:) Ale neboj se Petře, už jsem dostal nápad na jisté téma, kterého se dá fakt zhostit humornou formou a přitom jsou to kvalitní texty! Takže se můžeš těšit:) Teda pokud se na tom dohodnem v redakci poezie:)

Zdravím. Lukáš.

<reagovat 
g morr (Občasný) - 26.3.2004 > dobře, že nás nedostavivší se pancharty taky někdo zpraví. jsme za to vděčný.
Doporučil 
<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 29.3.2004 > Pokud jde o divadlo - bylo to dost pěkné (hru znám velice dobře), ovšem až na ten konec. To hlavní dilema hrdiny, zda zapřít svou čest a zůstat naživu, divadelníci úplně vyhodili! A nechat zemřít Proctorovu ženu je vyloženě znásilňování příběhu. Ten závěr mi to docela znechutil, byť jinak to bylo předvedené velmi slušně.
Pokud jde o improvizace, líbily se mi do určitého bodu, od jisté chvíle už bylo vidět, že jde jenom o vyplňování času (když nepřišla Martina Trchová) a vyznívaly čím dál trapněji.
Ze "křtu" jsem měla rozpačité pocity, ale beru Petrovo vysvětlení.
Stejně jako autorku článku mě rozladil způsob, jakým dívky četly poezii. Zvláště některé básně si to opravdu nezasloužily!
A pokud jde o Lilinku, tak ta se ráda objeví na pódiu vždycky, když má jen trochu příležitost, totemáci už jsou na ni zvyklí, takže není divu, že tam dobře zapadla...
Celkově vzato si ovšem myslím, že se to povedlo (byť Jazz club byl holt Jazz club), jen by se to příště opravdu nemělo tak protahovat.
<reagovat 
Miroslav Langer (Občasný) - 23.11.2004 >

Ehm, nebyl jsem - a příště nejspíš zase nebudu. To pro poctivost.

 

Jen nesouhlasím s tím, že autor je nejlepším interpretem básní - to je bohužel v 90% chybná představa. Znám velmi málo autorů, kteří mají tak výrazný projev, aby mohli dílo předvést (platí to v hudbě, platí to i v poezii). Jsou sice čestné výjimky, ale je jich pohříchu málo. To, že má taková interpretace své kouzlo, nepopírám - Nepil "zpíval" svoje vyprávěnky nezaměnitelně a také Hrabalovo čtení vlastních povídek mělo obrovskou atmosféru, ale vrcholem je vždy poučená interpretace člověkem, který umí vystupovat na veřejnosti. A poučením lze chápat jak vlastní jakkoli zdůvodněnou poctivou interpretaci, nebo třeba i kontakt se žijícím autorem - což je na Totemu vcelku snadné. Mimochodem - i první varianta by měla zahrnout poučení o kontextu díla (fuj, teď by mě Filip asi zmlátil!), tedy vlastně i to druhé...

 

Já chápu, že i interpreti jsou na totemáckejch setkáních většinou amatéři a už vůbec nechci omlouvat, jestli se k tomu ještě postavili "já to nějak zvládnu z jedný vody načisto". Jen říkám svůj názor, přesněji svou zkušenost (i z jedné nejmenované akce Totemu, které jsem se "na zkušenou a na zapřenou" zúčastnil).


<reagovat 
Miroslav Langer (Občasný) - 23.11.2004 > Mein Gott, ani mi nedošlo, na jak starej příspěvek reaguju. No nic, neva, já stejně nepsal konkrétně...
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter