TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

předjarní
Autor: noa (Občasný) - publikováno 8.3.2004 (07:32:15), v časopise 10.3.2004

	Pierre Bosquet (Občasný) - 9.3.2004 > noa> mi to povzdechnuti na konci prislo jako ze aspon ty jako soucast ted a tady utrhnes se z brehu a nechas se odnest nekam daleko do krajiny...aspon...no nic, budiz to pripsano basni k dobru...i v nepochopeni nabizi moznosti...ty vycitky chapu...znam...ale casu mame dost a marnime ho vselijak...tento zpusob zda se mi byti stale velmi uzitecnym :) a dusi lahodicim...tedy jako clovek neschopny prijmout cokoliv, co se jakkoliv vymyka racionalnimu chapani (tj. napr. duse :): vyvolava v cloveku v konecnem vysledku prijemne sweet and sour chemicke reakce :)

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Pierre Bosquet

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + tři ?

Napsat autorovi (Občasný)