|
Každý den ráno
vstávám s hlavou pokropenou svěcenou vodou nové naděje
oplachuji se vůní tvých pomněnkových očí
a topím se v lázni chutí tvého těla
a tak jsem pokaždé vzkříšen a pokřtěn
a do mého mozku vtékají první hříšné myšlenky archanděla
Smývám své hříchy pod kohoutkem neutralizátorů všedního dne
který je mlčenlivý a čistý jako fotografický papír
ve statu nascendi kdy ustalovač času obyčejné barví na neobyčejné
Otočením okolo své vertikální osy v protisměru rotace země
získám náskok nad horizontálním časem
ale stejně jako každý den
kadeře soumraku jsou ošplíchány meandry maniokového slunce
a chlebová kůrka večera je rozdrobená nad smrkovým jezerem obzoru
s labutěmi hvězd štěbetajících své sny
A tak protikladem ohlušujícího výstřelu skrz spánkový lalok
je melancholický tichý úsměv věčné stavby života
|
|
|