TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 30.11. Ondřej

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Jaro němé ženy
Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 4.3.2004 (08:39:05)

	Kelly (Občasný) - 4.3.2004 > ouvej> "dvě tváře k nebi a jeden vraní skřek a jedna němá prosba. Chovej se, synku, chovej jsi řečí němé ženy jsi její výkřik sten." Mně to přijde rytmicky OK. A sentimentální taky dost. :o) Já tu myšlenku úplně nevylučuju. Ale můj názor je, že když se chceš něčeho takového dopustit, musí být čtenáři dáno dostatečně najevo, že si klišovitost uvědomuješ a že si od ní držíš odstup. A taky to, jaký dojem chceš umocnit. Protože jak bys definovala klišé? Já asi jako určitý stereotypní, zažitý, otřepaný způsob vyjádření skutečnosti. Otázka je, proč ho chceš čtenáři předkládat? Protože vyjadřovaný jev ti nestojí za to, abys ho opsala nějak nově, neotřele? Protože to neumíš napsat líp? Nebo protože chceš zdůraznit například to, že postava v tvé básni vidí svět schématicky, stereotypně? Nebo protože celé to klišé zasadíš mezi jinak originální vidění světa, takže tam působí - ať už záměrně či nezamýšleně - jako pěst na oko? :o) Neříkám ne, jen říkám s rozmyslem a bacha na to... :o)

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Kelly

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný)