|
David zapnul kameru a v okně na monitoru se objevil obraz jeho pokoje. Důvěrně známá hromada bordelu vypadala z pohledu náhodného pozorovatele zkresleně a odtažitě. Natáhl ruku a ani ta se na obrazovce příliš nepodobala originálu, trochu špíny co mu zbylo za nehty nebylo vidět…tím líp.
LIVE!!!!! Reality show!!!!!! LIVE!!!!!!!
Někdy tam chodil na kus řeči. Pár cvoků jako on, holky, sranda. Prostě kámoši. Jak kdy, někdy měl průsery i tady. Magnet na průsery, mohl by se tak jmenovat. Ušklíbl se, když se ozvali. Okno zabíralo stále stejnou část pokoje.
Hele, co je, co to bude? :-) Otázky a smajly.
Jakej lájv?
Budeš si honit vocas? :-))Tak dělej, ukaž se!
Skoro slyšel jak se smějou, vytáhl pistoli a položil ji do zorného pole objektivu. Černá pětačtyřicítka. Okamžitý stop efekt. Náboj s ocelovou, do kříže napilovanou špičkou postavil vedle, v okně to všechno vypadalo jako dětská hračka.
To se jako sejmeš? o)
To sou jenom kecy.
Srabe. Stejně to neuděláš. :-(((((((
To už tady bylo kolikrát.
Di do hajzlu. Je to starý.
Vyčichlý. o)
Neodešli. Čekali co bude. V okně viděl svoje ruce, jak zasunuly zásobník. Cvaklo to. Jeden náboj. Další nebude potřebovat. Natáhl zbraň a naklonil se ke kameře. Teď mohli vidět jeho tvář, i když zkreslenou, přitiskl si hlaveň na vystříhaný spánek. Prásk!
Počkej!!!!!
Monitor zařval. Říkala si Dream. Krásná ikonka. Někdy měl pocit že si ho otáčí kolem prstu. Zasmál se.
NE!!!!! Počkej!!!!! Já tě přeci znám. Viděla jsem tě na sídlišti v sámošce, vim jak se jmenuješ, polož to Davide, můžem se spolu bavit, prosím!!!
Nech ho bejt!
Si blbá! Nech ho to udělat, chceme krev. :-))))
Jo krev!!!! Tak dělej Davide, dělej ty sráči!
Dotkl se spouště.
Tak jo, tak se zastřel, ty debile.
Měl pocit že se rozplakala. Jako by jí viděl, přilepenou k monitoru, oči otevřené dokořán.
Jak to že mě znáš?!
Řekla něčí jméno, znal ho ze základky, …náhoda, smůla? No a? Nechtěl to zdržovat. Odpočítávání začalo.
Deset… Chytli se toho a čísla naskakovala jedno po druhém.
Tak Dream…pět!!!
Dělej!!!
Nenapsala to.
Tak co je, co si tak měká?
Nechci. Nechci aby tady byl někdo mrtvej. Dejte mi pokoj. Du pryč.
Najednou se mu udělalo na nic. Možná se do ní… sotva se můžeš zamilovat do snu.
Napsal svou adresu a poslal jí do pošty.
Kde si?
Blízko.
Bylo to blízko. Asi jí každý den potkával a neměl ani tušení. Lásko.
Tak jo. Když to stihneš do deseti minut. Je ti to jasný? Deset minut. Záleží jen na tobě. Můj čas běží.
Ikonka zmizela. Pomalu pokládal pistoli na stůl, objevila se v okně, sundal hodinky a dal je do záběru kamery.
9.34
8.33
Si zatím můžeš vyhonit ten vocas :-o)))))
Drž hubu, debile !!!
Mlčeli.
7.32
Cítil přes monitor napětí, jak narůstá s ubíhajícím časem.
5.16
3.10
Vstal a podíval se z okna. Utíkala po chodníku na druhé straně ulice, na chvíli se zastavila a zírala nahoru. Hubená v krátké bundě, rezavé vlasy na ježka svítily na dálku. Protiklad. Totální. Proti sexy ikoně se záplavou světlých kadeří. V životě ji neviděl. Lásko.
2.18
Slyšel jak dole v baráku práskly dveře. Srdce se mu rozbušilo.
1.57
Dupání po schodech zesílilo, natočil kameru proti dveřím, tak aby zabrala její tvář.
1.02
Zvonek se rozdrnčel.
„Je vodevříno…“
Slyšela jeho hlas z pokoje a rozběhla se předsíní, seděl u stolu s počítačem, v černém triku a maskáčích, s nohama opřenýma o desku stolu. Usmíval se. Piercing se jí zaleskl na jazyku. Proč jsi tak krásná?
„Stihla jsem to?“
„Jasně. Máš ještě tři vteřiny.“
Najednou se rozesmála. Fakt pitomá hra.
0.00
Jediným pohybem zdvihl zbraň a namířil na světlý ovál obličeje mezi dveřmi.
Prásk! | 
