|
JazzKlub Železná ***********************
Noty v linkovaných šatech stékají po roztěkaných prstech ke zlatým ciferníkům saxofonu.
Ve sklenici vína stydí se všechny "smím prosit"
A dáma se culí "že, kdyby ten její … " A pán ? Zklamaně polkne "Tak třeba příště"
Kapelník metronom podupává na parketu splašenými kroky
Půlnoc odtrhla uvadlý list z kalendáře
Před rozedněním zatleská ticho muzikantům.
Rozzívané ráno, než uvaří si čaj uklízečky zametou do ulic pár opozdilých hostů
A na odchodu odloží na věšák houslové klíče.
|
|
|