|
|
 |
Preludy Autor: Paula (Občasný) - publikováno 9.1.2001 (15:18:18), v časopise 12.1.2001
|
|  |
Přeludy_
Kdo milovat chce věří na přeludy objeví snad i to, co není ten št´astný koho svedou vlastní bludy.
V šestnácti se člověk shání ve dvaceti už beznaději vládne je proměněn smysl putování když opona snění náhle padne.
A za to miluji vás: dětské časy vábíte poklidným obrazem když děvče s prvním polibkem pohrává si líbání prý bude jednou lásky odrazem..
Hledání užili jsme do sytosti pravý cit nás snad objímá ač příchází k nám pochybnosti milujeme slepě se zavřenýma očima.
Samotou z lásky léčíme se marně pro koho bolest milostnou je vášní prohlíží ji jak obraz v krámě a v jejím stínu ztrácí ten svůj vlastní.
A tak všechno co žijeme přeléváme v bolest a nikdy nám smrtelníkům není dáno přání do ticha ji odnést to, co naslouchá už jen sobě samo.
Tak ten, kdo chce milovat, vězte, že věří v přeludy které si láska sama střeží v panen klínu kde dozrává hřích schovaná, pyšná na očích je oddána pravdě je v jejím stínu a nedostižná v temných lžích.
|
|
|