|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jak pobavený bývá úsměv přítomných
když rozhodnutě směřuješ prostoupit zrcadlem...
Pro vnější zrak se sype hrstka střepin
krev odráží se v kapkách podél drobných ker
Volá se záchranka jako by na věčnosti
nebylo co dělat...
či u bran pekla zaspávala jinak nadržená stráž
a pro krajnosti člověčiny nebyl přijímací den!
Vnitřní pohled dávno už zrcadlením prošel
a rozhlíží se...
tak rozjasněný světelností hladiny a břehů
tak radostný nad obrazy co nepustoší
člověkem na přirozenu vypáčený účel
Na klidném jezeře bílá hra oblaků...
Zrcadlo jemné propustilo
a hrubé zkrvaveně odhazuje zpět... |
|
|