Je za námi čas letních lásek a věnečků z lučních sedmikrásek

Co pro něžnou okrasu vkládali jsme dívkám do vlasů

A pak jsme se společně špatným vtipům smáli

Je za námi to období kdy se na nás nikdo nezlobí

A kdy z řečí a prognóz zlých zbude jen opilý smích

A básně, co jsme na půdě skládali

Když probudíš se v mrákotách s bolestmi hlavy

A vidíš kolem krev, náladu to nespraví

Nevíš, kdo tu krvácel, a ani to nechceš znát

Bojíš se, trápíš se, je ti smutno akorát

Kam zmizela ta dívka co jsi jí svý srdce dal

Vysála tvou duši a nechala ti jenom žal

A prázdný srdce vzpomínek co do kapsy sis schoval

A když ti bylo smutno, vzpomínal jsi zas a znova

A vodopád slz pro lásku, pro dívku jako z obrázku

Odplavil ti ze srdce ten balvan z křemene a žuly

Ale život jde pořád dál, po bitvě je každý generál

Co bys dal za knihu kouzelných formulí

Její lásku odvál sníh a déšť smáčel hřívu vlasů tvých

A ty bys chtěl vykouzlit její srdce z olověnýho nebe

Spadlo by ti do dlaně a ty upnul by ses na ně

A ono by zase jen zradilo tebe

Za tohle život nestojí, život a láska je o boji

A věčný válce se svým vnitřním světem

Ve válce a lásce se všechno smí, jen čas tvý jizvy zahladí

To je má rada, předej ji svým dětem.