Jsem
Jsem tichounký hlásek v pološeru,
jsem mezi lidmi pevný most,
nevěřím na zpronevěru citů,
pocitů jichž většinou jsem prost.
Jsem houser na provázku,
jsem předpůlnoční host,
jsem obrázek na oblázku,
netopýří chvost.
Jsem v peřinách zřídlo tepla,
jsem učňova létající metla,
jsem ten pravý,to ses spletla,
jsem kytka,která nerozkvetla.
Jsem stisk paží v skrytu noci,
polibek letmý ve spěchu,
jsem tvých tisíc nemocí,
v kterých ty hledáš útěchu.
Jsem malý doušek čaje,
jenž piješ denně o páté,
jsem hudba, co ti k tanci hraje,
jsem přikázání desáté.
Jsem vztek do kapky vylitý,
jsem vyfouknutý dým,
jsem mezi slovy ukrytý,
pravidelný rým. |