|
|
|
Anaemie Autor: Květík (Občasný) - publikováno 3.1.2001 (03:59:30), v časopise 3.1.2001
|
| |
S vážností křehkých jar
Vstal cesty hrubý lem
Z těch rozespalých par
Co zlátnou kolkolem
Pak nad krajinou jihnoucí
Řásná oblaka plynoucí
Staví křídový val
Tu do souvrství zbělelých
Pták listu náhle pad’
A drobný krystalický sníh
Se pokouší jej rozhlodat
Však bledší mrazučirý květ
Ta dívka ze zmizíku kalamáře
Ve věku stěží dvaceti dvou let
Z ledových útesů jsou její tváře
Bledšího zjevu nevidět!
Bledoskvoucí je jako svíce
V očích sádrový prach
Snad neobživne nikdy více
Je utopena v krách
V obručích studených
V tříštivých snech
V saních se probouzí
Bledý má dech…
Průzračná sama
Proud rozměklých skel
Křehká a slabá
Kol úst chladný pel
Když při cestách a při polích
Je ptáků slyšet vřelý smích
Vyčteš únavu z její tváře
Bledou líc tiskne do polštáře
Z topolů jí do vlasů sněží
Spící jde vstoje přitom leží
V očích mrznoucí naděje
Srdce však vězní závěje…
Nevnímá úsvitu ni noci
Zlý démon má ji plně v moci
Jak střechýl ze skal čnící žije
Ta dívka jménem Anaemie…
|
|
|