Až andělé chytí mé slzy,
ztratím se v plamenech,
věř mi, bude to brzy,
pak ze rtů vzejde vzdech.

Až promění se ve vodopád,
skryju se za závoj snů,
řekneš, že snad máš rád,
vím, že ne život můj.

Až se v nich utopíš,
nebudu tu čekat,
možná pak pochopíš,
proč šumím jak řeka.