TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

<předchozí ve sbírce

SEN z kolekce Pocity
Autor: Lisa (Občasný) - publikováno 23.12.2000 (19:31:12), v časopise 27.12.2000

SEN

Dny delší mi stále víc připadají,
čas táhne se, jen v noci sny se zdají.

Když zavřou se únavou moje víčka,
čas říše divů přichází a sen mě hýčká.

Přes lávku přejdu řeku zapomnění,
co bylo smutkem ve štěstí se změní.

Něhu mi přináší barevná křídla motýlí,
vůně planých růží, lásky, náhle zesílí.

Pavouček spřádá tenkou zlatou nit,
vánek tvář pohladí, jak krásné je snít.

Možná nikdy nebude takový den,
než čas mi srdce zahojí, sním si svůj sen.

Poznámky k tomuto příspěvku

Martin (Stálý,Redaktor) - 27.12.2000 > Pěkně propracované rýmy i ta atmosféra, jako by člověk skutečně usínal.		Body: 5

		<reagovat

Čtenář - 27.12.2000 > Velmi krásně rýmované, jako by ta báseň hladila na spánku....		Body: 5

		<reagovat

Killersx (Občasný) - 27.12.2000 > Pekne, napsal bych vic, ale...proste dneska nemuzu...		Body: 5

		<reagovat

Étienne (Občasný) - 28.12.2000 > Přijde mi to příliš sladké. Nenacházím originální nápady(jestli vůbec ještě lze nějaké najít:-).		Body: 1

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí ve sbírce

	1 2 3 4 (5)
	1 2 3 4 (5)

Addictive Zone Orbital Defender Game