Zas a zas se medák Josef

po ulicích toulá.

Mezi prsty pravé ruky

exkrement si žmoulá.

Toť poslední jest toho zbytek,

vzpomínka na jeho džob

Josef však už nemá zdání,

proč ho jeho šéf vykop.

Vzpomíná na krásné chvíle,

kýble kejdy tečou, tečou

"Já jsem měl vždy tolik píle!"

"Oni se na mě vy....erou!"

Kolečka látky dusíkaté,

první!

druhé!

třetí!

páté!

Josef říká rozpačitě:

"Já fčíl nemám vůbec zdání,

kde teď najdu okamžitě

jiné tvůrčí povolání!"