Zlákal mě tajemný svět
rostoucích a umírajících pavučin
Svět mlčící prachem
a váhou minulosti
Svět, který před budoucností
zavírá oči
snažil se mi předat sebe
zažloutlými stránkami knih
Nemohl, neuměl to
On zradil budoucnost
a já minulost
Čas tyto zrady spojil v předání,
které bylo tak malé
jako štěně, co ti olízne tvář.
…
Pak otevřel jsem oči
a použil dar zraku
abych zahlédl povrch Země.
Jen rudá bažina
jedna velká hnisající rána,
už ani bolest nechtěla cítit.
Neměl jsem pochyby, jen jistotu
že ta malá trocha lásky,
světa a touhy po kráse ve mně
neprojde.
…
Tělo mi dopadlo na zem
živé jako předtím, ale vypálené.
Všechny lásky, krásy
a světy ve mně
shořely.
Zem je studená
Nemám sílu
Už je ticho
Pláču, pláču
…
|