MYŠLENKY
Jan Ištvánek 2002
NA KONEČNOU PŘIJELA ŠALINA
LEHKÝ BYL MŮJ KROK
BYLA PŮLNOC, ŘVAL TAM CVOK
LID RVAL SE KUPŘEDU JAK ZVÍŘENA
V ÚSTECH ZAPLÁLO MI CIGÁRO
CHTĚL JSEM JÍT SPÁT
STUDENÝ VÍTR ZAČAL VÁT
PROJELA SANITKA, VALILA NA ÁRO
BLÍŽIL JSEM SE K DOMOVU
CÍGO Z PŮLI PRYČ
VÍTR ŠLEHAL JAK BIČ
ČERNÁ KOČKA BYLA NA LOVU
A MÝ MYŠLENKY ZAČALY TÝCT
CÍTIL JSEM SE SÁM
NA MOŘI,JAK BLUDNÝ HOLANDˇAN
ANI NEVÍM JAK MÁM TO ŘÍCT
VYJÍMEČNOST DALA MI SAMOTU
I KDYŽ PŘÁTEL MÁM DOST
STÁLE CÍTÍM OKOLO ZLOST
POHLEDY ŠLAPOU MI NA PATU
SPOUTÁN JAK PYTLÍK ZA PLOTEM
KTERÉHO VÍTR NAVŽDY UVĚZNIL
SVOBODA ! JÁ HO HNED UVOLNIL
SPOUTAL MĚ STEJNÝM OSUDEM
VÍROU V NIT ŽIVOTA
V TU HUDBU BYTÍ
MYŠLENKY POČALY RYTÍ
DO KŮRY, POUHÁ LAKOTA
NIC NEMŮŽE JIM UNIKNOUT
MUSÍ PROBRAT KAŽDÉ TÉMA
POMÁHÁ POUZE ČISTÁ RÉVA
VÍNO DÁ JIM UTICHNOUT
MYŠLENKY GÉNIA PROSLAVÍ
A ZÁROVENˇ ZABIJOU
RUCE NAD NÍM OMYJOU
ON SE JICH NEZBAVÍ
|