|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
V podzimu
Toulal se bez cíle březovým hájem pohledem hladil poštolku v koruně stromu, v hloubavých očích stajený zájem, bude-li ještě vůbec kdy komu šeptat slůvka co pod čelem mu bdí, brumlat je chraplavým hlasem, dívat se, jak kdosi blízko spí ve svatozáři násobené havraním vlasem.
Ve vousech jiskérky popela, tóny v podzimu z myšlenek zrozené. Kůra břízy je zbarvená do běla, chladí ho do tváře zjizvené. Byť na okamžik pouhý dej mi Osude tu převelkou šanci zažít palčivost i úmor touhy, kterou znají snad jen zaprodanci...
|
|
|