|
|
|
Válka Autor: Cobain (Občasný) - publikováno 5.12.2000 (23:54:49), v časopise 5.12.2000
|
| |
Zpocené zbroje a zarudlé tváře, výraz únavy klečíc u oltáře, s modlitbou na rtech.
Bezmocný pocit, oči černé, ruce jak kladiva, srdce věrné, čte si své parte.
Na botech hlína a na šatech prach, v boji se projeví odvaha, strach, krajina rozrytá, šedivá.
Výstřely z děl a rány z pušek, promluví hluboko do tvé duše, zpátky se nikdo nedívá.
Ostnaté dráty a otravné plyny, letadla, tanky, nášlapné miny, těla zborcená krví.
Oblaky kouře a černá obloha, zbavíš se poslední vzpomínky na boha, nejsi poslední ani prvý.
Uchopíš pušku a vykročíš vpřed, čeká tě další krvavý střet, lízla tě kulka doprostřed ramene.
Tvář křivíš bolestí, zatínáš zuby, vojáci naproti pevní jak duby, jakoby stvořeni z oceli, z kamene.
A jak se potácíš střepina z granátu, trefí tě do nohy, upadáš do drátů, už jen se strachem sleduješ.
Jak tvoje střeva derou se ven, kus nohy chybí a není to sen, potichu pláčeš a běduješ.
A další kulka se zaryje do těla, obličej pozvolna barví se do běla, přítel tvůj smutně se dívá.
Chytne tě za ruku, hlavou vrtí, v očích čte znamení blízké smrti, co se to děje? Proč se stmívá?
|
|
|