PODZIM

 

 

Tuberkulózní slunce

Lány řípy

Nízko nad zemí dýchají

oblaka jak velké šedivé lípy

A z jejich větví odlétají ptáci

komedianti

opouštějící poslední letní štaci

 

Na prahu lesa líže si rány

uštvaný zpocený říjen

v rozmoklých polích

podzimem ukřižovaný

 

Třaslavý topol

Holý jak věta

Zavřete okna!

Je konec léta