Otřískaní svislí lidé říkali, že za rohem prodávají ovoce. Šel jsem tam, ale seděl tam jen jogín a na hlavě měl dvě dýně.
„Zač je ta dýně,“ zeptal jsem se ho.
„Ta není na prodej. To jsou dýně života. Vyber si svoji dýni.“
Vybral jsem si dýni na levo. Dýně byla uvnitř celá vyhnilá.
„Vybral sis cestu utrpení. Cesta je bolestivá, ale na konci je vždy láska a odměna.“
Poděkoval jsem a šel pryč. Žebrák, který to poslouchal, řekl jogínovi: „Já bych si vybral tu druhou dýni.“
„Vem si ji. Je to obyčejná dýně. Pro dnešek zaženeš hlad.“ V tom se z nebe snesl ohromný drak a začal ulamovat antény na střechách domů. Řidič hasičského auta se na to nemohl dívat a zařval na něj, ať toho nechá. V tu ránu přišel o práci. Šel do paneláku a celý ho snědl. Zůstaly jen dveře s oznámením o domovní schůzi. Šel kolem sochař, oznámení si přečetl a ptá se: „Kde je ta schůze? Kde se mají scházet, když nemají dům?“ Vzal kámen a dům z něj vytesal. Hned se tam nastěhovala jedna tanečnice, která tančila v muzikálu. A od té doby je mi zase dobře.
|