Tolik obavane emoce jsou tu
a nuti me byti nahou sklenici
v niz nenaleznete vodu
jen pusto a prazdno rostouci.
Smetanove mlecne sklo
propousti matne paprsky
slunce jenz prave vyslo
odrazi se v me nalade - jen trosky.
Snaha a pile vpiji se do prazdna
a vriskot je jen hluchou ozvenou
ma touha zustane i tak sverazna,
ze sex mi i kostelni prominou.
Jsem plna kofeinu
a zhnusena tou jasnou predstavou,
ze stesti ani nepostrehnu
az proleti dalsi kulka mou hlavou.
Indianske tatoo necham si pod prsem
at zasnou ti umyvaci skel
a postavim se celem hrozbam
at prijde, ja mu karty rozdam.
Ten netopyr co sedava mi na rameni
on je mou muzou i ochrancem
neco jako kyselina
vzira se mi pod nehty
a ja vzpiram se.
Nezapomen, me se nezbavis
jsem tvou nocni murou, tvym snem
vis, ze uz nikoho nebavis
je lepsi te zabit - neboj se.
Ten hnusny pocit se vraci
jsem zas nahou sklenici
me svedomi prekotne zvraci
tim navalem nechutnych emoci.
|