Jsem to, čemu si říká strážný anděl… kapky deště bubnují na okenní tabulku, venku je tma a v té tmě já.
Ty se chystáš na schůzku a já za oknem myslím na Tvého syna, který spí v podkroví. A zatímco se sprchuješ, já dávám pozor, aby ses neopařil horkou vodou a stojím u dveří pokoje, když se oblékáš, zapaluješ svíčky a pouštíš svou oblíbenou hudbu.
Anděla vidět není, ale někdy cítíš, že tu jsem. To když se k Tobě večer vracím s potrhaným peřím, zastavíš se, zaposloucháš se do ticha a pak se pousměješ vlastní pošetilosti. Otočíš se, podíváš se směrem kde jsem já, ale nevidíš….
Teď otvíráš dveře a do domu vchází dívka, kterou neskonale rád objímáš. Je mladší, než jsem bývala já.
….A já se dívám a myslím na to, jak jsi objímal mě.
Vítr žene kapky deště proti oknům a ty se srážejí na skle a mizí ve tmě.
A v té tmě já……a vidím, jak se k sobě tisknou dvě těla a splétají se ruce, slyším tlukot Tvého srdce.
……Myslím na to své srdce, které už dávno nebije a na ten okamžik, kdy se zastavilo.
A zatímco si dívka odhrnuje vlasy z čela, já se dívám……má smutné oči a i ona se dívá oknem do tmy. Prší a anděla vidět není.
A když potom v noci usínáš sám, já sedím na pelesti……. těch pár vteřin mezi spánkem a bděním je tím momentem, kdy mě cítíš kolem sebe. Je to jen krátký okamžik a vzápětí si uvědomíš, že na tyhle věci nevěříš, víčka se semknou a Ty spíš.
…..A já se dívám a myslím na to, jak ráda jsem poslouchala pravidelnost Tvého dechu a jak teplé jsi měl ruce.
Prší a kapky deště se ztrácí v mokré zemi a tam někde se tvoří pramínky a prameny. Ten déšť jsem já.
Zítra mi koupíš květiny, položíš je na louku, kterou jsem měla ráda a nad hlavou Ti proletí letadlo…….budu tam stát s Tebou a až budeš odcházet, uvidíš, jak si vítr pohrává s kyticí……ten vítr jsem já.
Jsem to, čemu se říká strážný anděl a přesto, že nikdy neuvěříš, budu tu navěky….
…..až Ti ráno bude káva vonět víc než jindy, budu to já…
…..až se Ti tma bude zdát hmatatelná, budu to já…
…..až se Ti bude zdát, že Tě mořské vlny hladí, budu to já…..budu s Tebou všude…..to jen Ty nikdy neuvěříš a bude se Ti tak lehčeji žít.
|