|
| |
 |
|  |
U ZUBAŘE
Ráno, jako každé jiné, jsem si vyleštil moji malou osobní zbraň ráže 32 mm. V osm hodin jsem objednán k zubnímu lékaři.
Blíží se k osmé hodině a já sedím v čekárně na zubním oddělení. Po chvíli asi osmdesátile-
tý děda do mě mlátí svou bukovicí, že mu prý sedím na jeho místě, nebo co. Když už mě přestal bavit, vytasil jsem moji malou zbraň a bylo o jednoho pacienta míň.
V osm hodin nastala ona osudná chvíle. Vešel jsem dovnitř a rozhlédl se po sterilní místnosti. Uprostřed toho všeho bylo křeslo, ve kterém seděla ještě neupravená sestřička s roztaženýma nohama ven z křesla. Nahlas jsem pozdravil a očima hledal pana doktora. Náhle se z křesla vynořila plešatá hlava, která zařvala: „Co chcete?“ Na to jsem humorně odpověděl: „Co asi, zmrzlinu!“ Můj něžný humor se asi nelíbil doktorovi, který byl oblečen v červených trenýrkách a modrých ponožkách. Usoudil jsem z toho, že jsem byl za pomocí mírného násilí doprovozen ven ze zubní ordinace. Na přeobjednání jsem se už raději neodvážil zeptat.
-dr.mazel-
BÁSNIČKY Z DLOUHÝCH CHVIL
VYSVĚDČENÍ
Konečně, poslední školní zvonek odzvonil,
a já jsem se naposled osmělil.
Do ruky mě třídní vysvědčení podal,
a já doma od táty přes hubu dostal.
BUBU
Venku běžel pes,
ten proběhl ves,
za ním běžel bubu,
ten mi rozbil hubu.
BLBOST
Dívám se do blba,
myslím, jaká by to byla pohoda,
kdybych nespadl na hlavu,
a nebral si tu Mařenu.
|
|
|
