|
Jsem tvoje přerušovaně
Nikdy se nemůžu dát naprosto
Když každej moment kdy se trhá
Pouto Pak se rozplyne v sklo snů
Tvoří stěnu svatý jeskyně
Která mě chrání vždycky když bývám
Zvířetem v polární krajině
Vlčicí Ptákem Sama beze smečky
A zvuky sněhu litanií
Tvrdá zem Prostor nad nekončí
Vypíjím hořký setkání
S každým na světě se vším možným
Co jde cítit jak rána nožem
Hluboko Průnik kůže s železem
Tvář viděná jednou v životě
Ulice s hlasy letních soumraků
Hlad Utíkala jsem do nocí
S otevřenými břichy světel
Hlasů skutečných jak se dělo
Tisíc příběhů vzrušení
Neony tvarují z tváří masky
Dravců a cirkusových zvířat
V davu zdivočelém opojením
Obrazy planou horečnatě
Jakoby z dob kdys umírala
S morem v tělíčku osmiletá
A kdy ses rodila do války
Když hledám místa tisíců
Směrů cest možností a vstupů
S vrostlým pocitem že jsem živá
Když otvírám noc skalpelem náhod
Tam v ulicích kde vybírám sklo
Z popelnic na strach Stopuju vášně
Tam ve tmě tam už nejsem tvoje
Je to divně prázdná věc Skutečná
Proměnou skupenství ke stavu
Kdy na čas přestávám být tvoje
| 
