Aprílový deštík prchá před vážností.
Bezbarvá myšlenka puká závistí.
Cestovní kufry už jsi mi zabalil.
Dětský nekonečný opakující se omyl.
Erotická jiskra svádí rty prostý.
Fotku ohmatanou prohlížím už po stý.
Gejzírem slov nechávám se uspat.
Heslo k srdci neznáš, tak nic naplat.
Iluze už dávno sbohem mi daly.
Jehly krvavé jako by se mi smály.
Káva, cigareta a jsme navždy svoji.
Lásku s nenávistí přece hodně pojí.
Mindráky z příležitostí, co jsem propásla.
Naděje mizí, dokonce i ta poslední zhasla.
Okno do mé duše už nikdo neotevírá.
Pláč pomalu utichá, jako já umírá.
Realistická romantika bojuje sama.
Srdcem mi prošla nezahojitelná rána.
Tikot hodin už odměřuje můj čas.
Uteču, nebo budu se schovávat zas?
Vítězí přetvářka nad pohádkovým koncem. Zazvonila smrtka nad životem mým zvoncem.
|