|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Bloudím ulicemi města v touze někoho potkat snad tvé vlasy oči hlas paže rty i nohy co kolem mě se nesou.
Jsem zajatec ulic jdu se svou samotou otevřené oči básníka hledají tebe stále v mezerách míjících se kroků koupu se v slzách jedinou kapkou ozdobím rty a poprosím o přízeń právě otevřených slov. Mezi tisíci tváří uvízlas v pavučině která tě odhaluje úplně jako první vlasy i dlaně máš spoutané do ozvěn první poezie v nitkách něžnosti nebráníš očím pohledět a střetnout se s nimi.
Nechci dobývat území bez něhy a citu přicházím k tobě cestou břehů křehkých dlaní vzpřímeně s polibky na tvou nastavenou tvář uprostřed ulice náhody se navždy potkala únava s touhou chyby a přednostmi poprvé dobývaných očí. Paprsky očí se stulily do ńader rty jim svěřují polibky na vrcholky tváří v rozkvetlé kytici slov nahých deštů vrážejí do sebe v soutěsce spiklenců stojím na místě ty také zůstáváš.
Nohy odhalují tvou slabost chtějí tančit uprostřed ulice paže se obtáčí kolem mého krku září ohněm spaluje zbytky mé samoty nenechají mě už nikdy spát a ulice ta tichá svědkyně sklopila oči do korun střech a zahalila nás stínem poznání.
I láska se chystala spát probuzena novou nadějí pomalu a tiše otrhává uschlé květy v našich srdcích.
|
|
|