|
|
|
| |
právě jsem se ocit v tranzu,
je to zvláštní pocit, věřte,
je to jako ve vězení,
to je však mnohem lepší,
než svět tam venku,
ten, kam vrátím se už za chvilenku,
to snad ani možné není,
to je pocit o nudění,
radši bych byl doma,
koukal na zeď svojí bílou,
uklízel a čekal hovor,
hovor s někým zcela hloupým,
s někým, s kým sranda, bohužel, není,
já tu teďka sedo-ležím,
fakt si nejsem vůbec jistej,
jestli spím, či jenom myslim,
to však nevím o čem,
je to hloupá představa,
sedím tu a skoro ležim,
halucinace, jak ve snách mám,
pamět už moc nefunguje,
přemýšlím asi moc rychle na to,
abych stíhal psát, co mám,
ne jen to, co promítám,
ale kat už ví, kdy papír skončí,
odsek mu hlavu od přátel
a nic mu není,
jeho lebka asi tvrdá je,
kat nepotřebuje brnění,
to teda ne !
hlava jako šutr je.
pocity maj kutikulu,
sakra, ven to nepude,
asi se mi ani nechce,
píšu asi o kravinách,
nevím proč tak moc lehce,
už mě to snad nebaví,
ruka pero nepustí, a hlava,
furt na něco myslí,
filip má pravdu, duto by asi bylo
někdy lepší a možná ne,
však jistě lehčí,
stačilo by najíst, napít,
měl bych radost z mého bytí,
chtělo by to trochu zbití.
|
|
|