Ahoj.

Ahoj.

Jak se máš?

Tak jako ty.

Opuštěně?

Jo to je to správný slovo, jsi opuštěná.

Jak to víš?

Jsem tvoje druhý já, nebo už třetí?

Co se to v tý mojí hlavě děje?

Máš tam bordel. Bez prominutí.

Mám si to srovnat?

Radši ne, mohla bys mě ztratit.

A ty mi nějak prospíváš?

Ne, ale taky mám pud sebezáchovy.

Jsem blázen?

Jo, pro lidi, co to budou číst, tak určitě. Pro tebe ne, kdo tvrdí opak, lže.

Jak to víš?

Jsem chytřejší než ty a ostatní, jsem blázen. Blázni jsou vnímavější.

Tak co podniknem?

Budu tě štvát a vrtat se ti v životě, dělat si z tebe srandu.

Jsi zlá.

Nejsem, jsem ty, jsem tvoje součást, to bys byla zlá i ty.

A jsem zlá? Asi jo…

Ne, chováš se jen podle svých pocitů.

Ale to je špatný!

To řekl kdo?

Nikdo, etiketa.

Fuj.

Fuj?

Jo fuj! To jsou bludy, omezení, na to si dávej pozor jen ve společnosti.

A teď ne?

Ne teď jsi se mnou, nic ti nehrozí.

Jak to?

Kdybych ublížila tobě, ublížím sobě, na to se mám moc ráda.

Aha

Aha?

Co říct?

Všechno.

Nic.

Nic?