|
|
 |
Krajina snů Autor: Jiří Žák () - publikováno 7.11.2000 (21:38:36), v časopise 8.11.2000
|
|  |
Jak tajemné věci bývají
co jsou v každém z nás.
Kolik cizích světů skrývají,
každý jiný a přitom všechny stejné,
plné nejrůznějších krás.
odhalit jen jeden, jediný,
poznat, co skrývá uvnitř sebe,
a v něm plno ptáků, rostlin, slunce jas,
Připomínající Ráj ve snech každého z nás.
A v něm žádná zloba, nenávist a krutost,
ani jiná malicherná lidksá vlastnost.
Krajiny, kde všechen život,
žije zvláště, bez problémů,
všem zákonům na odpor se stavící,
řeky směrem do hor tekoucí,
stromy z mraků rostoucí,
a skály rudě kvetoucí.
I lidé obyvajá ony kraje,
kde bílý sníh pod žárem Slunce,
třpytí se na každé louce,
avšak nikdy neroztaje.
Vskutku zvláštní jsou ty kraje.
Co všechno lidé dělají,
lehký vánek s nimi hraje,
ano, oni létají.
Bez křídel, jen rukama,
najevo mi dávají, zdá se, že mě volají.
Pojď za námi do Ráje,
máš-li smutnou duši,
nechci, ať je jaká je,
dokud stojím na zemi
s všemi svými problémy.
Dokud srdce ve mě buší.
|
|
|