|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Smutek mi vlhce líbá skráně Když vám, Marie, básně musím psát Ne, že bych nechtěl, netěšil se na ně Na bílý papír vteřiny umírat
Žila jste mimo mně tak dávno Byla jste tam, kam chodí mé sny spát Svět pro vás byl malířovo plátno A mne jste na něj chtěla malovat
Dnes večer zas hoří v krbu polena A suché víno nám zpívá na stole Schoulená sedíte, svěšená ramena A v klíně Marie, leží vám pistole
Když tohle přežijem, a přijde rozednění Lehce se usmějem, protože dost se změní
|
|
|