Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Úloha sprostých slov v literatuře – úvod z kolekce Úloha sprostých slov v literatuře
Autor: jakpro (Občasný) - publikováno 8.9.2003 (00:27:19)
další>
Cílem mé úvahy je rozplést a osvětlit problém, který se v literatuře zabydlel snad od samých jejích počátků. Dnes, v době postmoderny, však nabyl mnohem vyhrocenějšího a  řekl bych až absolutního významu. Otázka, o níž je řeč, zní: patří sprostá slova do literatury? Pokud ano, v jakých případech a za jakých okolností (popř. v jakém množství)? Pokde zůstává tato uměním a odkud se již stává škvárem? Nebo snad musíme uznat fakt, že postmoderní literatura žádná omezení nezná?

V dnešní době, kterou naše kultura vyznamenala svobodou slova, by bylo směšné zakazovat literátům některá slova používat, či klást podmínky, za jakých toto smí dělat. Spisovatelé hájí své právo svobodně volit jakákoli slova, která se hodí k účelu jejich díla.

Otázka, jež se zde vynořuje, však zní: smí-li se v literatuře všechno, padne-li rozdíl mezi psanou, knižní, chcete-li spisovnou mluvou a mluvou hovorovou, zůstane pak literatura vůbec literaturou? Nezanikne to, co jí dělalo právě vyšším, co jí dovolovalo nazývat se uměním? Mají se snad proto některé výrazy v literatuře zakázat? Či ponechat naprostou liberárnost užití slov a zodpovědnost ponechat na samých autorech?

A nebo snad platí, že jsme konečně odhodili přetvářku a pokrytectví dob předmoderních a úloha literatury se tím proměnila – z výkladní skříně slovesné ekvilibristiky, ze snobské manýry, na jakousi legitimizaci lidských problémů a obyčejného života? Že se stala, podobně jako jiné druhy umění, polem pro bádání o lidských problémech, hledání jejich východisek a vůbec nových možností člověka? Není snad toto pravé poslání literatury, které se teprve nyní, po oproštění od náboženských, sociálních, nacionálních, ideologických a jiných dogmatických balastů, před námi obnažuje?

 

Předobrazem celého sporu by mohl být příběh Marsya a Apolóna. Satyr Marsyas, bytost sice nadpřirozená, ale v hierarchii bytostí spíše podlidská, se vsadil s bohem Apolónem, že nad ním vyhraje ve hře na flétnu. Marsyas byl v soutěži skutečně lepší, avšak král Midas, který sporu soudcoval, přiznal vítězství raději božskému Apolónovi, aby si ho snad nerozhněval. Ubohý Marsyas byl pak nebeským vozatajem stažen z kůže.

Můžeme tedy spor vidět i jako sociální problém, věčné klání mezi vznešeností a prostotou. A protože vznešenost měla vždycky navrch, spor se začíná řešit v okamžiku, kdy se vznešenost začne zajímat o prostotu. Ne nadarmo si Karel Čapek vypůjčil jméno Marsyas pro název své knihy s podtitulem „Na okraj literatury.“ Svou knihu zakončil známou oslavou českého jazyka: „A ještě musím pochválit tebe, česká řeči…“ V odstavcích předcházejících se dovolává následujícího: „Věřím, že býti spisovatelem je především veliké poslání jazykové;… Mezi všemi lidmi se vyznačuje nebo má vyznačovat spisovatel ne tím, že píše, ale tím, že umí česky; avšak umět znamená pracovat, stále zkoušet, stále hledat, a soustředit se; nikdy nebudeš hotov s mateřskou řečí.“

Ano. Aktuální otázka však zní takto: Může tvrdit, že umí česky, takový spisovatel, který se celé skupině slov vyhýbá, bojí se jí, ignoruje ji a zavrhuje? Není snad ona práce s jazykem i v tom, že hledám nové výrazy, začleňuji je do svého slovníku, poslouchám lidi, jak mluví a sleduji slovesný vývoj a módu mluvy, abych je mohl implementovat do svých děl? Není to jediný způsob, jak zachovat jazyk živý?

Vytkl jsem si na začátku své práce za cíl objektivnost. Musím se tedy na druhou stranu pozastavit nad stinnou stránkou věci, kterou bych pojmenoval jako zneužívání jazyka. Napíše-li někdo třeba povídku, která více než dobrými nápady přetéká sprosťárnami, jistě svým dílem zaujme mnohé. Pokud je to míněno jako vtip, jako oddychový žánr pro obveselení určité společnosti, je to dle mého názoru přínosem, neboť autor využívá všech pokladů, které náš jazyk poskytuje. Přináší potěšení, tak jako sladký kompot po dobrém jídle. Množí se však případy, kdy autor na podobném vkusu postaví celou svojí image. Takoví, si myslím, naší řeči spíše škodí, protože omezují její možnosti jen na jednu úzkou oblast. Přecpeme-li se sladkým, bude nás bolet břicho.

Jak je vidět, máme zde co do činění s klasickým případem duality. Dualita je příčinou většiny problémů a sporů tohoto světa. V mnohých duchovních systémech je dualita pokládána za poslední překážku na cestě k osvobození. Možná však, že se lidstvo dostalo do bodu, kdy může dualitu překonat – ve všech jejích podobách! To by se dotklo zásadně i otázky sprostých slov v literatuře. Překonat dualitu se podaří jedině cestou středu, harmonickým vztahem mezi oběma jejími póly. Tedy nezavrhovat, ani nezneužívat!

 

Ale dosti již otázek. Přemýšlel-li jsem o tomto problému, zjišťoval jsem, že má mnoho rovin. Že se musím nořit do stále hlubších a hlubších vrstev, abych nalezl příčinu rozporů a sestavil tak celou pravdu v její komplexnosti. Pokusím se v následujících kapitolách tyto jednotlivé roviny zevrubně popsat, nic nevynechat a zachovat velkou objektivitu, což znamená nevyhýbat se ani výrazům, které já osobně běžně nepoužívám.

 

pokračování příště

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
stanislav (Stálý) - 8.9.2003 >

úvaha velmi dobrá...

 

pod a nad, bůh kadí?

 

nejsou v tom žádné rozpory, někdo se ponoří do hlubiny, jiný zůstane na povrchu, a je jedno, jestli ten povrch je kluzký od exkrementů, a nebo jestli ten povrch přetéká jalovými rádoby ctnostnými slovy, popřípadě slovy zcela odtrženými od vnitřku světa, člověka, krásnými slovy bez zvuku...

jít hlouběji, hluboko, skoro na dno, a zase vzlétnout, co to dá... 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Monty (Občasný) - 8.9.2003 >

Podle mého názoru záleží na autenticitě textu v daných souvislostech: chci-li být autorem realistickým, věrohodným, nenechám mluvit studenty jako knihy a - dejme tomu - důchodce v DD jako dlaždiče... i když... mnozí důchodci tak dozajista hovoří, viz. třeba moje babička, která pro hovno nešla nikdy daleko... takže to asi nebude ten správný příklad.

Ono už se vnímání sprostých slov trochu posunulo, dnes "hovno" a "prdel" nikoho nešokují, řekla bych, že si užívání těchto slov např. v televizi nebo v tisku povšimne málokdo; ale zůstává ještě řada tabuizovaných slov, která se v masmédiích běžně nepoužívají, přestože je prakticky každý zná.

Na druhé straně používání vulgarit v nečekaných souvislostech (řekněme třeba v hovoru bohů na Olympu) nemusí být samoúčelné, může to být humor, satira.

Každopádně se těším na další díly tvé úvahy.


Body: 5
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 8.9.2003 > začátek zaujal, jsem zvědavá na pokračování :o))
<reagovat 
HáDé! (Občasný) - 8.9.2003 >

Pro mne jsou vulgarismy kořením, které ale musí přijít na správné místo a v pravý čas.

Jejich nadužívání může věci uškodit - ale určitě záleží  na individuálním vkusu. Někdo

to rád horké víc, někdo míň! 


Body: 5
<reagovat 
ms_ (Občasný) - 8.9.2003 > Ano, pokud to neni samoucelne...
<reagovat 
drfaust (Občasný) - 8.9.2003 > Napsal bych totéž (snad bezpřeklepů), co na písmákovi :)
<reagovat 
jakpro (Občasný) - 8.9.2003 > Díky za ohlasy, většinou s vámi souhlasím, ale každý podnět mi může pomoci v mém vědeckém bádání! :o) Ono to opravdu není jednoduchý, když si uvědomíte, že dosud nikdo nedefinoval, co vlastně sprosté slov je a co už není? A co vlastně dělá sprosté slovo sprostým? Když nad tím přemýšlím, je to vlastně v psychice a tu má každej jinak. Sledujte další díly, půjde do tuhého :o)) Budu se snažit každý týden přidat jednu kapitolu, ale možná občas vypadnu na delší dobu
<reagovat 
Malke (Občasný) - 8.9.2003 > Obávám se, že základní položená otázka zase až tak aktuální není - sprostá slova do literatury patří, nehledě na občasné cenzorské snahy a bojůvky "za svět čistší" (viz třeba verze Hrabalovy Jarmilky, dostupný kratinký výtah v České literatuře od počátku k dnešku)... Používala se, používají se a používat se budou (ostatně, i výše citovaný Karel Čapek užíval - byť nikoliv v míře hojné - vulgarismy, lze dohledat například v Loupežníkovi)...:))

(Mimochodem, MOC hezký dokladovníček, pro bližší nahlédnutí vřele doporučuju, je Šmírbuch jazyka českého od Patrika Ouředníka.)

Ale počkám si raděj na pokračování;)
Body: 3
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 8.9.2003 > Malke> Díky za typ, já věděl, že nějakej šmírbuch existuje, ale nevěděl jsem kdo to napsal:) Možná to mám i doma
<reagovat 
noa (Občasný) - 8.9.2003 >

vulgarity v literatuře - samozřejmě - jsou-li funkční

ovšem otázka míry je složitější: opakovaně se potýkám s překlady z angličtiny, která dle mého názoru unese vulgarity víc než čeština, a překládají-li se všechny fuck, shit, bitch etc. doslovně, dělá to danému dílku spíš medvědí službu.

 


<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 8.9.2003 > noa> To víš, úsporný angličan sykne jednoslabičnou sprosťárnu a jede dál, my než to přežvejkáme...:)
<reagovat 
Miroslav Langer (Občasný) - 8.9.2003 >

No, zatím jen úvod, tak uvidíme.

 

Pokud to má být úvaha odbornějšího ražení, tak pozor na směšování "knižního" a "spisovného" - ne vše knižní musí být spisovné a naopak. Navíc také mluvené může být spisovné (a ještě navíc hovorové je spisovné určené pro mluvený projev, nespisovnému se říká obecné).


<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 8.9.2003 > Okino> Hm, no vidíš, to jsou další roviny, které to dělají ještě složitější. Já se pokouším vědecky teprve o hrubé zmapování a základní definice, což dosud nikdo asi neučinil:)
<reagovat 
g morr (Občasný) - 13.10.2003 > "padne-li rozdíl mezi psanou, knižní, chcete-li spisovnou mluvou a mluvou hovorovou"

podle mě je tohle kámen úrazu. sem nikdy neviděl v knize (pokud teda nešlo o jazykovej výzkum), že by se někomu podařilo přenést mluvenej jazyk. páč to nejde. a vůbec se mi ta úvaha zdá poněkud zbytečnou. a nepsal jsem to už někdy?

Ty vole a s příběh s Marsyasem jsi teda kurva ale nečet, však to bylo jinak. za co si myslíš, že měl Midas oslí uši? To bych se tim Čapkem neoháněl...
Body: 2
<reagovat 
jakpro (Občasný) - 17.10.2003 >

Mno, já myslím, že ta moje úvaha zbytečná není, tohle je teprv úvod a mám rozepsaný další kapitoly, který jsou konkrétnější snad je sem brzy dostanu. Ale ani ten úvod není zbytečný, už proto, že ho přečetlo pětkrát víc lidí, než moje ostatní příspěvky. Otázka zda lze mluvenej jazyk přenést do literatury je taky otevřená, zdá se mi, že to je trend, o kterej se teď všichni snaží...

Ohledně Marsyase mě už někdo říkal, je fakt, že jsem to trošku zjednodušil, možná to v textu upřesním, ale to není na mojí úvaze to nejdůležitější.

stejně díky za názor, já si na těch reakcích tříbim svůj a snad ti moje úvaha pomohla si to taky trošku vytříbit :)

Je jasné, že my badatelé se z počátku setkáváme s nepochopením...


<reagovat 
Malke (Občasný) - 19.10.2003 > Pročpak se mi to asi nezobrazuje...:c))
<reagovat 
Malke (Občasný) - 19.10.2003 > Hm, tak nic, dopíšu to jindy na jiném počálu, potřetí už to snad zbytečně vymýšlet nebudu:c)))
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 20.10.2003 > Malke> To se občas stane:) Jsem zvědavý, s čím zas přijdeš
<reagovat 
Malke (Občasný) - 21.10.2003 > Ne, prostě ne. Nicméně tu první (a důležitější a vůbec heščí) polovinu máš tu:c))
<reagovat 
Malke (Občasný) - 21.10.2003 > Ono toho zase tolik není;)
Mluvený jazyk skutečně nelze v jeho autentické podobě přenést do literatury, vždycky je nutná určitá stylizace, totě, o čem mluvil g_morr. Pokud se podíváš na přepisy mluvených textů, bude ti jasné, proč (i když jako pokus by to jistě nebylo bez zajímavosti) - už jenom těch hezitačních zvuků, že eeeeeeeee. To, o čem mluvíš ty, je "plukovníky" (tedy oficiální vědou, mluvili jsme o hodnocení) uznáno už dávno, mluvit teď o jakémsi průniku "mluvené" řeči do literatury znamená chodit s křížkem po velmi dávném pohřbu.:c))

<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 24.10.2003 > Malke> Ale já chápu rozdíl mezi mluveným a psaným jazykem, stejně tak jasně vidím zřetelnou snahu v současné literatuře o setření rozdílu mezi nima. Jasně že se tohle používalo už dřív, ale dneska je to něco víc než jen nějaký prvek v literatuře, aspoň mě to tak připadá, protože tohle je teď všude v dříve nevídaném měřítku, možná že se úplně změní postavení jazyka jako takovýho, jako způsobu dorozumnění, já vidim, jak do toho zasahujou třeba počítače, takovýmu počítačovi je třeba jedno, jestli dostane příkaz vyťukanej na klávesnici nebo pronesený hlasem do mikrofonu, internet taky hrozně modifikuje psaný projev, chceme psát rychle, kašleme na gramatiku, nebo děláme schválně chyby, aby to bylo legrační :) ale aby mě bylo pochopeno, já nevim, jak to je, v tom úvodu zatím jen kladu otázky co mě napadly v souvislosti s tématem :) (hezitační zvuky, hmm, to je pěkný termín...:o)
<reagovat 
Malke (Občasný) - 24.10.2003 > Já se hlavně obávám, že jsi poněkud příliš zmatený a zmatečný, mícháš japka s růžkama... Už to, že v tej práci mluvíš o "hovorovém jazyku", čímž míníš jazyk nespisovný, ačkoliv tomu tak nie je; když mluvíš o vulgarismech, pleteš si je se slovy - řekněme - tabuizovanými... A tak by se dalo pokračovat do Hallelujah.
Takhle ta práce dobrá není. A říkám-li Studuj, pak bádej, vím, proč tak činím - na druhé straně, čiň, kterak uznáš za vhodné, chceš sn(ý/í)st rizoto a la blamáge, tvá věc:)
Pěkný den:)
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 25.10.2003 > Malke> 

No možná uznám, že mě reakce na ten úvod přinutí trochu zpřesnit některé termíny, jež budu dále používat. Budu se držet termínu sprosté slovo, ne vulgarismus. Ale nesouhlasím, že mícham ty ružky.

Budu sem muset prdnout tu další kapitolu, to bude lepší, než všechno vysvětlování. Je mým záměrem nejprve jazykově definovat sprostá slova ve všech kategoriích a od toho potom odvíjet své filozofické úvahy. Dílo takového charakteru tu dosud, myslí, není.

Studuji a bádám najednou a snesu si svoje rizoto:)

 

Ty seš jako nějaká jazykovědkyně?


<reagovat 
Malke (Občasný) - 18.10.2003 > Ad g_morr: Nejde běžně mluvený jazyk přenést do literatury, pravdu díš:c)
Čímž bych se pokusila apelovat na autora, aby si přečetl nějakou zásadní práci o jazyce, běžnou mluvnici - vyjasnilo by to některé termíny a značně usnadnilo proces pochopení a ocenění badatelské práce;) (Jako kupříkladu vyjasnění rozdílu mezi spisovnou, hovorovou a obecnou češtinou, metodiku frekvenční analýzy a jiné bonbónky;) )
Pjekný den:)
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 18.10.2003 > Malke> 

No nevím, jestli je možné tak šmahem říci, že mluvený jazyk nelze přenést do literatury, shodou okolností čtu zrovna Rozhovory s andělem - obsahuje povídky od 12 různých britských současných spisovatelů a u všech tam vidím snahu převést mluvený jazyk do literatury, absolutním extrémem je asi Irwine Welsh. Jak jsem říkal pozoruju to jako takovej dnešní trend, nejen v Británii, každej se o to snaží a není to jen ta nejmladší generace, takovej Nick Hornby je už pěknej dědula :o) U nás s tím kdysi začal už Švorecký. Tak myslím, že to jestli je to možné, budem moct zhodnotit až po pár letech haž se hukáže, jestli to je legitimní směr vývoje nebo slepá ulička.

Jinak se stále vzdělávám, tak přiznám, že mám nějaké mezery, ovšem zase si myslím, že je důležitější tak nějak kreativní přístup než znalost pouček bez schopnosti jeji využití!

Tak taky pjekní den :-))


<reagovat 
 g morr (Občasný) - 21.10.2003 > Malke> dík za podporu.
ad kolega jakpro: to se teda těším na tÿ další kapitoly. ale bojím se, že si natlučeš prdel.
<reagovat 
 Lei (Občasný) - 26.10.2003 > Malke> Já už na něho v této otázce apeluji nálehavě již poněkolikáté, ale zdá se, že se autor považuje za tak průkopnického a geniálního vědce, že pro něho odborná literatura (které jsou stohy) nemá žádný význam. Možná by si vskutku uvědomil, že přichází s křížkem po opravdu dávném funuse (řekl bych tak možná z období mohylové kultury, ale pak i ten křížek je trochu vedle).
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 24.10.2003 > g_morr> já vím, že je to kontroverzní téma, ale už to je důkazem toho, že je tu cosi nedořešeno... Na tý daguerotypii vypadáš jako nějakej národní buditel a jazykový brusič:) Nevím, zda si zasloužím nazývat se tvým kolegou...:o) Snad to sem dostanu do 14 dnů
<reagovat 
 Malke (Občasný) - 26.10.2003 > Lei> No... tak SUPER:))) Tak to se těším na pokračování, člověk se pobaví, jednovokonezůstanesuchý.

jakpro: Ale nai, kdepak já a jazykovědkyně:) Jsem akreditovaný nosič vody:)
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 27.10.2003 > Lei> Já mám zase pocit, že tu trčim s tim křížem a funus pořád nikde :) Ovšem jak jsem ti psal už na jiném místě, má úvaha přesahuje hranice jazykovědné. Jinak by mě opravdu zajímalo, zda v mohylové kultuře měly přímé výrazy např. pro sraní, šukání či píču... Kam se ty výrazy poděly?
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 27.10.2003 > Malke> 

Ale ovšem to je jeden z mých důležitých cílů, aby to taky pobavilo :-)

Současně trvám na tom, že má práce bude mít zcela zásadní význam


<reagovat 
 Malke (Občasný) - 28.10.2003 > jakpro> Občas se dívám na hollywoodskou producción - jeden z mých oblíbených dojímavých filmů je Jentl, a v něm ob-vláště scéna, kterak ona se táže rabína
- Smím?
- Smíš.
- Myslím, smím citovat Hilela?
- Cituj, cituj... odpovídá rebe a kroutí si vous.

Tož trvej, trvej.
:) Pěkný den:c)
<reagovat 
g morr (Občasný) - 24.10.2003 > Ani hovno, jsem první pořádnej národní buřič, kosmopolita a proslulej píč alkaholu (teda na daguerrotypii).
Nejde o to, že je to kontroverzní téma (není), ale o to, že si nezasloužíš být nazýván mým kolegou (přesto tě tak nazývám, jak to činívají "shovívaví" páni profesoři k vyjukanejm prváčkům...), snažíš se problém uchopit nemaje patřičných aparátů. A to je to, co mne popouzí.
A je to fotka.
<reagovat 
 jakpro (Občasný) - 25.10.2003 > g_morr> 

Ajo, už jsem tě poznal na tý fotce.

O tom, že je to kontroverzní téma mě přesvědčují bouřlivé ohlasy na mou úvahu. a ovšem - pokud zjistím, že mi nějaký aparát k uchopení problematiky schází, tak si ho opatřím. Ostatně, co ty víš o mých aparátech?

Tak tedy děkuji, pane kolego


<reagovat 
 g morr (Občasný) - 29.10.2003 > jakpro> Tedy: aparát ti chybí a to já vidím. je to aparát k chápání problematik nejpodstatnější: totiž aparát pojmový.
Na fotce jsi mne nepoznal. Hrdloužeš.
<reagovat 
Saimon (Občasný) - 29.1.2004 > Dobrá úvaha!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Saimon (Občasný) - 29.1.2004 >
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
(1) 2
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter